Verze z 29. 10. 2015, 17:31 editovat Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 538 editací →‎Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní: převedeno do encyklopedického stylu, drobně doplněno ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 10. 2015, 17:51 editovat zrušit editaci Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 538 editací →‎Soustavy fyzikálních veličin a jednotek: + odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 199: === Fyzikální rozměr a rozměrové rovnice === {{podrobně\|Fyzikální rozměr veličiny}} Závislost odvozené veličiny na veličinách základních můžeme vyjádřit ~~[[fyzikální rozměr veličiny\|~~'''fyzikálním rozměrem''']]. Rozměr nějaké veličiny je dán součinem [[racionální číslo\|racionálních]] (zpravidla celočíselných či poločíselných) mocnin rozměrů základních veličin (téže soustavy jednotek). Exponenty v mocninách základních veličin nazýváme '''rozměrovými exponenty'''. Rozměr je proti definiční veličinové rovnici zjednodušeným výrazem, pro svou jednoduchost je však velmi výhodný a hraje významnou úlohu v oboru fyzikální podobnosti a v teorii dimenzí. Rozměr veličiny ''X'' obecně zapisujeme jako dim ''X''. Řádek 320 ⟶ 321: :Příklady: teplotní součinitel délkové roztažnosti, Hallův součinitel, součinitel difuze, součinitel přestupu tepla; modul pružnosti v tahu; činitel vazby, činitel tření, činitel pohltivosti * '''[[Fyzikální konstanty\|konstanty]]''' : jsou fyzikální veličiny, které jsou stejné buď za všech okolností (tzv. univerzální konstanty), nebo pro danou látku (tzv. látkové konstanty) nebo za jistých okolností. :Příklady: gravitační konstanta, Planckova konstanta, Boltzmannova konstanta; rozpadová konstanta (určitého nuklidu); rovnovážná konstanta chemické reakce (závisí na reagentech i teplotě). Řádek 360 ⟶ 361: === Úhlové veličiny a jednotky === Jak již bylo výše řečeno u jednotkových rovnic, argument goniometrických funkcí má jednotku 1 a je bezrozměrný. Vyjadřuje nejčastěji veličinu zvanou [[Fáze (vlna)\|fáze]] (u periodických jevů) nebo [[úhel#Rovinný úhel jako vektorová fyzikální veličina\|rovinný úhel]] (např. u rotačního pohybu). '''[[Rovinný úhel]]''' je proto bezrozměrná veličina. Je definovaná jako podíl délky oblouku kružnice vytknutého tímto rovinným úhlem s vrcholem v jejím středu a poloměrem této kružnice. Někdy se místo jednotky 1 používá speciální název '''radián''' (značka rad). Plný rovinný úhel tedy je podílem obvodu kružnice a jejího poloměru a činí <math>2\pi</math>. Tato hodnota se proto vyskytuje ve veličinových rovnicích u situací souvisejících s kruhovou symetrií v rovině resp. válcovou symetrií v prostoru.

Fyzikální veličina: Porovnání verzí