Automobilka Gatter: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 7 lety
m
úprava tvaru referencí
(vystaven v Zákupech, se zdrojem)
m (úprava tvaru referencí)
| kapitola = Výroba v Zákupech
| isbn = 80-239-4495-9
}}</ref> dílnu o rozměrech 15 x 20 metrů, kterou vybavil jednoduchým strojním zařízením. Adresa dílny byla: Budova N.C. 126 v Zákupech-Předměstí.<ref name="RalskoRalsko51">Probouzející se Ralsko, str.51 </ref> Gatter měl v plánu později z kusové výroby přejít na velkosériovou, dílna měla být jen základ větší automobilky. <ref name="Bezděz 2000">{{Citace monografie
| příjmení = Sovadina
| příjmení2 =
 
== Výroba automobilů ==
V dílně - automobilce, pracovalo od října 1930 šest mužů - zámečníků, z nichž byli dva Gatterovi bratři, Rudolf a Artur. Nevyráběli motory, ty a některé další komponenty získávali od různých dodavatelů. Pokud se zabývali opravami, pak jen u vozů jejich výroby. Měl v úmyslu vyrobit i 40 automobilových drezin, různé druhy užitkových aut, nic z toho však nerealizoval. <ref name="Bezděz 20002000a">Bezděz 2000, str. 181</ref>
 
Soustředil se na výrobu odborníky dobře přijatelného prototypu, který zkonstruoval již roku 1928. Byl to čtyřsedadlový sportovní kabriolet s čtyřválcovým motorem chlazeným vodou. Pro usazení motorů a celé konstrukce využil svou koncepci, se kterou získal celou řadu patentů. Podvozek byl svou konstrukcí (Gatter ji popsal jako dvojité T) podobný vozům Tatra z roku 1923. <ref name="Bezděz 20002000b">Bezděz 2000, str. 184</ref>
Výrobu Gatter zahájil ve své dílně již roku 1930. Vůz byl zprvu velice lehký, jen 200 kg, až pozdější verze dosáhla hmotnost 340 kg, i tak to bylo daleko méně, než konkurenční auta stejné třídy. Kostra byla jak z plechu, tak ze dřeva, střecha stahovací z textilu. Motory použil různé, dovážel anglické Villiersy, pak si nechal vyrobit motor vlastní konstrukce. Spotřeba dosahovala 6 litrů na 100 km. Automobil ovšem neposkytoval zákazníkům takové pohodlí a úložné prostory, jako jeho konkurenti.
 
Prodejní cena se lišila podle varianty, byla v rozsahu 12 800 až 15 800 Kč, tedy o mnoho menší, než tehdejší konkurence.<ref name="Bezděz 20002000c">Bezděz 2000, str. 186</ref>
 
Není spolehlivě dokázáno, kolik dílna dokázala vyrobit automobilů, z údajů různých časopisů té doby šlo zřejmě do 30 až 50 automobilů (podle jiných údajů všech druhů automobilů až 500 ks<ref name="RalskoRalsko50">Probouzející se Ralsko, str.50 </ref>), z nichž se zachoval jen jeden. Ostatní vozidla byla začátkem II. světové války rozebrána pro válečný průmysl.
 
== Propagace ==
 
== Rozmach a zánik ==
V roce 1931 Gatterovi malá dílna přestala dostačovat a v lednu 1932 získal od města Zákupy (tehdy Reichstadt) sousední stavební parcelu č. 1881, na níž postavil velkou výrobnu pro 25 zaměstnanců. Původní budovu použil jako halu pro údržbu. Začal svá auto vylepšovat, od roku 1932 je vybavoval vlastními motory, odlévanými firmou Julius Winkler ve Varnsdorfu. Od roku 1933 měla auta dveře na obou stranách, některá byla i čtyřdveřová a opatřená více rychlotními stupni. V roce 1933 dosahovaly Gattrerovy automobily rychlost 75 km/hod při výkonu 10 HP.<ref name="RalskoRalsko54">Probouzející se Ralsko, str.54 </ref>
 
Světová hospodářská krize způsobila váznoucí odbyt vozů a Gatter se postupně zadlužoval. Dlužil městu Zákupy, firmě Held ze Zákup a mnoha různým dodavatelům, celková hodnota dluhů dosáhla 180 000 Kč. V letech 1934 – 1936 musel čelit soudním rozhodnutím vč.návrhu na exekuci majetku a v těchto letech již nevyrobil jediné auto. Nakonec byl kompletní majetek firmy vydražen v roce 1937 za 114 000 Kč a firma tak zanikla. <ref name="šimekšimek50">Povídání o Zákupech, str. 50</ref> Pozemky a dílnu odkoupil Walter Held, syn zákupského starosty a továrníka a použil je jako sklad. Willibald Gatter se odstěhoval do Německa. <ref name="Bezděz 20002000d">Bezděz 2000, str. 183</ref>
 
Z produkce automobilky se zachovalo jen jediné auto, s nímž jeho majitel Jiří Beran z Českého Dubu navštěvuje výstavy veteránů. Na přelomu srpna a září 2013 auto mohli zhlédnout návštěvníci výstavy v Liberci.<ref>{{Citace elektronického periodika |