Chorvatské demokratické společenství: Porovnání verzí

Aktualizace o nové události+ oprava data u předsedů stran.
(wikiodkazy; typo; Obrázek předsedy strany do infoboxu.)
(Aktualizace o nové události+ oprava data u předsedů stran.)
V dalších parlamentních volbách v roce [[2007]] zopakovalo HDZ úspěch, když obhájilo 66 křesel v Saboru. Po volbách vytvořilo koalici s tzv. Zelenožlutým blokem (HSS a HSLS) a stranou reprezentující srbskou menšinu, což se stalo určitým symbolickým momentem ve vztahu HDZ a srbské menšiny v Chorvatsku. Období druhé Sanaderovy vlády bylo však protkáno řadou korupčních skandálů, což vedlo rychle k poklesu popularity této vládní strany. Na začátku [[červenec 2009|července 2009]] navíc Sanader nečekaně rezignoval na post premiéra i předsedy HDZ. V obou funkcích ho nahradila Jadranka Kosorová. Propad popularity HDZ potvrdilo i první kolo prezidentských voleb v prosinci téhož roku, když vládní kandidát Andrija Hebrang získal pouze 12% a z třetího místa tak nepostoupil do druhého kola. Závěr volebního období byl poznamenán jak úspěchy (např. v podobě podpisu Smlouvy o přistoupení k [[Evropská unie zahrádkářů|Evropské unii]] v [[prosinec 2011|prosinci 2011]]), tak i obřími korupčními skandály, které vyvrcholily zatčením expremiéra Sanadera v [[Rakousko|Rakousku]] a jeho vydáním do Chorvatska.
 
Do parlamentních voleb v roce [[2011]] šlo HDZ ve společné koalici s Demokratickým středem a Chorvatskou občanskou stranou. Tato pravicová aliance však získala pouze 23% hlasů a drtivě tak prohrála se středolevicovým blokem Kykyryký, pro který hlasovalo více než 40% voličů. Samotný zisk 41 křesel pro HDZ byl nejhorším výsledkem v parlamentních volbách od vzniku společenství. Po volbách přešlo HDZ do opozice a na jaře roku [[2012]] byl novým předsedou zvolen Tomislav Karamarko. Sama Kosorová neuspěla již v prvním kole volby a o rok později byla dokonce ze strany a z poslaneckého klubu vyloučena. Od roku [[2013]] opět podpora HDZ roste, což potvrdilo vítězství v regionálních a, dvojích evropských volbách a zejména zvolení [[Kolinda Grabarová Kitarovićová|Kolindy Grabarové Kitarovićové]] prezidentskou v [[Leden 2015|lednu 2015]], což bylo poprvé od smrti [[Franjo Tuđman|Franjo Tuđmana]], kdy pravice obsadila pozici hlavy státu.
 
Do nadcházejících parlamentních voleb jde HDZ spolu s menšími stranami v rámci [[Patriotická koalice|Patriotické koalice]]. Předseda HDZ [[Tomislav Karamarko]] je hlavním lídrem tohoto bloku a rovněž kandidátem na prezidenta.
== Předsedové strany ==
# [[Franjo Tuđman]] (17. května 1989 – 10. prosince 1999)
# [[Ivo Sanader]] (29. dubna 2000 – 4. července 2009)
# [[Jadranka Kosorová]] (4. července 2009 – 21. lednakvětna 2012)
# [[Tomislav Karamarko]] (21. lednakvětna 2012-)
 
== Externí odkazy ==
Neregistrovaný uživatel