Luboš Zelený: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace (duplicitní kategorie) |
m Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika.; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
== Dílo ==
V jeho básnických sbírkách převažuje rustikální
=== Literární začátky ===
První zmínky o literární tvorbě sahají do padesátých let, kdy vznikl text ''Ostrov malého Igota''.<ref name=Zeleny>[https://sites.google.com/site/luboszeleny/sovynaz Stránka Luboše Zeleného.]</ref> Toto směřování dostalo podporu na vysokoškolských studiích (Lesnická fakulta Vysoké školy zemědělské Brno), když v letech 1968/1969 se jako redaktor účastnil práce na vydávání studentského časopisu lesnické fakulty Lef, kde byly otištěny i jeho první básně.<ref name=interview>[http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=34064 CAJTHAML, Pavel. Vymyslel jsem pohádky pro vlastní děti a pak z nich udělal knihu, říká Zelený.]</ref> V těchto letech vznikla také samizdatová sbírka básní ''Kytice pro hrbatého špicla''.<ref name=Zeleny/> Zásadní je zejména působení Lefu v období Palachova týdne a studentské stávky (leden 1969).
Zelený díky Lefu poznal řadu brněnských a později pražských literátů. Z mladých se sešel s partou kolem časopisu Kurýr, který vedl básník a prozaik Ludvík Štěpán. Ten mu v posledním čísle časopisu Kurýr otiskl první sloupek básní, a sestavil sborník ''Čas, kterým mládí jde'', do něhož L. Zelený přispěl prózou ''Obraz světa''. V tomto období však poezie u Zeleného zcela převážila. Byla recitována v brněnské Múze, v Praze v pořadech Jana Buriana v divadle Maringotka, následovala Viola. Své básně publikoval v Čs. vojákovi, v Mladé frontě, Tvorbě, Květech, ve Světu práce, i povídky a pohádky pak od sedmdesátých let také v deníku Pochodeň a v časopisu Krkonoše, články a fejetony ve Vědě a životě (kam jej přivedl šéfredaktor Oleg Sus).<ref name=interview/>
=== Období do roku 1989 ===
Zelený se nejdřív soustředil na básnickou tvorbu. Jeho básně nejprve vycházely ve sbornících. Byly to po řadě sborníky ''Zelené světlušky'' (1972),
Na svou vlastní knihu si musel řadu let počkat. První samostatná sbírka ''Potřebná věc'' mu vyšla v roce 1978, ačkoli byla odevzdána už v roce 1971.<ref name=interview/>
Po první sérii krátkých básní následují dvě delší: ''Nápis na stromě'' konfrontační paralelou textu citujícího fakta o koncentračním táboře těhotných a veršů popisujících současnost jednak dokumentuje zrůdnost a hrůznost fašismu a zároveň oslavuje osvobození od něj. ''Semínka'' pak jsou autorův hold živým i mrtvým ruským vojákům, kteří nás osvobodili.
Druhou sérii uzavírají čtyři delší básně, dvě dvoudílné a dvě čtyřdílné. Postupně ''Má slova'' hovoří o nasazení, s nímž autor píše,
Pro příležitostný bibliofilský tisk ''Jeřabinka'' (1981) ke Dnům kultury Černigovské oblasti (SSSR) přeložil Zelený 7 básní Naděždy Semenčekové, ukrajinské básnířky.
Řádek 33:
Zeleného příběh dává dětskému čtenáři poznat smysl a sílu morálky a v neposlední řadě jej poučí i o díle Matyáše Brauna.
=== Období po roce 1989 ===
Po sametové revoluci vedle oficiálních možností vydávání knih není nijak než finančně omezena možnost publikovat nákladem vlastním. Zelený tento samizdat v novém kabátě zkráceně nazval SOVYNAZ, solitérní vydávání na zakázku.
Z bezprostřední životní inspirace vznikly knihy říkadel pro mateřské školy (Zeleného manželka v mateřské škole učí).<ref name=interview/> Původně mělo jít o jednu knihu, ale nakladatelé neprojevili zájem, a tak ji Zelený pro Sovynaz rozdělil do čtyř titulů, ''Čáry, máry nad safari'', ''Čarovánky'', ''Jak se chodí do školky'' a ''Mouchy, kočky, myši, prozradí, co slyší'' (všechny vydány 2008). Jde o nonsensové verše s vynalézavými rýmy, kde se děti setkají se zajímavými zvířaty ap.
V Sovynazu vydal i své básnické sbírky. ''Přebrané spisy'' (1994) považuje Zelený za omyl. Ve sbírce ''Slovapění'' (2011) básně spojuje vyslovení životního pocitu, toho, jak básník dnes vidí a vnímá skutečnost kolem sebe, zkoncentrované ve verši z básně ''Chůze v mlhách'' „... přesto se držíme naděje za rukáv/ a jdeme...“. Nalezneme tu básně milostné, resp. „post-milostné“, básně lyrického okamžiku i básně o psaní básní, v dalších případech jde o metaforický popis konkrétního zážitku. Za knihu ''Slovapění'' v září 2012 získal Zelený uznání při udělování Mobelovy ceny 2012. <ref name=interview/> Zelený se v této sbírce přiznává k pseudonymu Pastevec, který používal v letech 2008–2009 při vyvěšování svých básní na Totemu (TOTální E Magazín), <ref>[http://tv.seznam.cwww.totem.cz/goa.php?ot1=51&ot2=25851&ot3=1 Totem.]</ref> <ref>[http://tv.seznam.cwww.totem.cz/goa.php?ot1=51&ot2=25851&ot3=1&pg=2 Totem.]</ref> kde našel další publikační možnosti.
Titul sbírky ''Potlučené fantazie'' (2012) je v úvodu vyložen jako PF 2012. Jde tedy o manifestaci časových básní, o vyslovení se k aktuálnímu dění, o přání do roku 2012, o stručné shrnutí a konstatování, že ne všechny ideální představy o budoucnosti se splnily.
K Zeleného básnické produkci se řadí i jeho překlad poezie Daniela Uffa Horna ''Malé písně'' (2009). Vyjma závěrečné básně, která se na větším prostoru programově vyslovuje k romantismu, jsou to nerozsáhlá plně srozumitelná čísla přírodní či milostné lyriky tradiční rýmové, veršové a metaforické struktury, na nichž se Zelený mohl učit tomuto způsobu poetického uvažování.
Řádek 47:
'''Poezie:'''
* Potřebná věc (MF Praha, 1978)
* Přebrané spisy (Sovynaz Trutnov – vl. nákl., 1994)
* Slovapění (Sovynaz , 2009, 2011)
* Potlučené fantazie (Sovynaz, 2012)
'''Knihy pro děti:'''
* Pohádky do ouška jehly (Kruh Hradec Králové, 1984)
* Pohádka z duhového poháru (Kruh, 1986)
Řádek 60:
* Čarovánky (Sovynaz, 2008)
* Jak se chodí do školky (Sovynaz, 2008)
* Mouchy, kočky, myši, prozradí, co slyší (Sovynaz, 2008)
'''Kniha fejetonů:'''
* S broukem v hlavě (Sovynaz, 2009)
'''Překlady:'''
* Naděžda Semenčenková: Jeřabinka (verše, ukraj.) (OK Trutnov 1981)
* Daniel Uffo Horn: Malé písně (verše, něm.) (Sovynaz Trutnov, 2009)
'''Sborníky:'''
* Čas, kterým mládí jde -
* Zelené světlušky – pásmo Bez mezer (MF Praha, 1972)
* Pohledy – blok básní (Kruh, 1974)
Řádek 78:
* Rozměry času – básně (OKS Rychnov nad Kněžnou, 1976)
* Čas světla – blok básní (OKS a OK Trutnov, 1978)
* Karel Čapek – příspěvek
'''Odborné práce:'''
* Němečtí výtvarníci v Trutnově 1918 - 1945 (katalog výstavy MPT, 1993)
* Deutsche Künstler Trautenau
'''Spoluautor:'''
* Myslivost – učebnice (SZN Praha, 1975)
* Polovníctvo - učebnice (Príroda Bratislava, 1976)
Řádek 91:
'''Editorská činnost:'''
* Sborníky poezie vydávané Okresní knihovnou Trutnov v letech 1978 až 1985.
* Almanach SLŠ Šluknov (SLŠ Šluknov,2004,s CD)
'''Divadelní hry:'''
Řádek 99:
* Pohádky do ouška jehly (zdram. pohádka – Loutk. soubor Úpice, 2007)
== Odkazy ==
{{NK ČR|jk01152401}}
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* Slovník české literatury 1970–1981 (ČS Praha, 1985)
* Micka J.: Chomutovsko literární (OK Chomutov, 1975)
* Almanachy (SLŠ Trutnov, 1975–2005)
* Na druhém břehu (OREGO Říčany, 2002)
* Almanach (SLŠ Šluknov, 2004)
* Kdo je kdo v Obci spisovatelů (OS Praha 1996, 2005, 2008)
* František Janalík: Krkonošské poudačky (Plot Praha, 2007)
| |||