Adventní věnec: Porovnání verzí

'''Adventní věnec''' je tradiční symbol [[západní církev|západní církve]] sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů [[advent]]u. Obvykle má podobu [[věnec|věnce]] ze jehličnatých větví ozdobeného 4 [[Svíčka|svícemi]]. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v posledních letech (počátek 21.století) je nahradily věnce které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový [[liturgický rok]].

[[Věnec|Věnce]] ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, byly zřejmě symbolicky používány v Evropě už před příchodem [[křesťanství]]. Podle některých teorií byl v předkřesťanské době symbolicky (zelené rostliny a svíčky symbolizují život v protikladu k okolní studené zimě) využíván i věnec v té podobě, kterou má dnes věnec adventní, a křesťanstvím byl přímo převzat někdy okolo [[16. století|šestnáctého století]]. Podle jiných teorií byla [[tradice]] adventního věnce založena až v [[19. století|století devatenáctém]] v [[Hamburk]]u německým [[Protestantismus|protestantským]] [[teologie|teologem]] [[Johann Hinrich Wichern|Johannem Hinrichem Wichernem (1808-1881)]]. Ten se mimo jiné zabýval městskou [[misie|misií]] a založil školu pro chudé děti. Ty se ho v předvánoční době každodenně ptaly, kdy už budou Vánoce. V roce 1839 proto vyrobil předchůdce dnešních adventních věnců ze starého dřevěného kola, 19 malých červených svíček a 4 bílých svící. Každý den se zapalovala další svíčka, v [[neděle|neděli]] velká bílá, v ostatní dny malá červená.

{{Podrobně|Paradeisl}}

Adventní věnce se liší v tradičních barvách i v počtu svíček. Tato pravidla jsou velice úzce spojena s použitím a smyslem věnce, a proto jsou do značné míry rozhodující. Dále se technické provedení může lišit umístěním buď na stůl, nebo zavěšením na stuhy pod strop. Jako adventní věnce (bez svíček) jsou označovány i věnce vyvěšované na dveře nebo na zeď v období adventu.

Jiné varianty adventního věnce zahrnují pátou bílou svíčku ve středu věnce jako symbol duchovní čistoty a [[vánoce|Vánoc]], často také jako Neposkvrněné Panny Marie, nebo symbol samotného [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Někdy bývá nazývána jako "Kristova svíčka". Ta může být zapálena na Štědrý den a Boží hod vánoční. Bílá je tradiční sváteční barva v Západní Evropě. Čtyři červené svíčky s jednou bílou ve středu je pravděpodobně nejčastější uspořádání adventního věnce u [[Protestantismus|protestantských]] církví ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Protože adventní barvou je barva fialová používají se ve správné variantě svíčky a stuhy fialové.

Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na [[Židé|židovskou]] tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných [[Chanuka]]. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/v-nedeli-zacina-advent-vzplane-prvni-svicka-adventniho-vence/409614 české noviny o adventu]</ref>

<ref>{{cs}}[http://www.rady-kutilum.com/adventni-venec-142 adventní věnec na rady kutilům]</ref> Předchůdcem adventního věnce v Německu je „[[paradeisl]]“, kde jsou rovněž čtyři svíce, byly také zapalovány postupně. Původní adventní věnec však měl více svící, pro každý den jednu, šlo však o druh vánočního kalendáře pro děti, nikoliv o posvátný symbol sloužící k modlení.

Adventní věnec je vykládán jako symbolika Kristova kříže a ve vztahu ke čtyřem světovým stranám jako jeho požehnání na každou světovou stranu. Tato symbolika ustupuje pro neznalost křesťanství s moderními adventními věnci, na které se svíčky umisťují libovolně a i jejich počet je různý (šest i tři). Čtyři svíčky symbolizují čtyři týdny, jež předcházejí Vánocům. Jejich světlo Krista, který je světlem světa ozařující plamenem lásky každého člověka. Řekl totiž: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života." (Jan 8, 12)

Je tradicí, že na adventním věnci svíčky jsou vždy zapalovány proti směru hodinových ručiček.

Světlo - akumulace světla, postupné zapálení většího množství svíček je výrazem rostoucího toužebného očekávání narození Ježíše Krista, který je v křesťanské víře Spasitelem, Vyvoleným. V bohoslužbách se často objevuje výraz, fráze „...na jehož příchod čekáme“. Druhý příchod Ježíše Krista ovšem pro většinou křesťanů znamená konec světa, [[Zjevení Janovo|Apokalypsu]] (nejspíše zničení života na planetě mystickými bytostmi) a Poslední soud (rozsouzení vzkříšených mrtvých k věčnému zatracení, nebo pro život věčný). Ježíš bývá také nazýván světlo světa.

Mimo různícího se počtu svíček (čtyři, pět i více) jsou použity i svíčky různých barev, podle symboliky. Kromě čtyř fialových, nebo červených svíček se používá další klasický vzor tři fialové svíčky a jednu růžová svíčka. Ve středu věnce může být podle dalšího tradičního modelu také bílá svíčka. Jako celek, tyto svíčky představují příchod světla Kristova do světa, nebo Ježíše Krista na svět. Existuje ovšem i další množství barevných variant, z nichž některé jsou dosti rozšířené, ale vycházejí z neznalosti křesťanských symbolů.

V západní katolické církvi se fialová barva používá ve třech ze čtyř adventních nedělí. Na třetí adventní neděli nadchází čas radosti, že půst je skoro u konce V některých tradicích se růžová svíčka nazývá [[Gaudete]], podle latinského slova pro "radujte se" (podle vstupní antifony-modlitby z listu apoštola Pavla Filipanům: "Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se! Pán je blízko!“). Přechod od fialové do růžové barvy na třetí neděli adventní svíčky upozorňuje na sváteční atmosféru blížící se oslavy. V mnoha kostelech třetí neděle zůstává označena růžovou barvou. Barvy jsou podle barvy liturgických rouch: liturgická barva adventu je fialová, růžová na třetí neděli adventní.

V katolické části [[Irsko|Irska]] je tradicí adventní věnec s pěti svíčkami ve třech barvách. Tři svíčky fialové, růžová a bílá svíčka. Na prvních dvou adventních nedělích je zapálena fialová svíčka, z nichž každá představuje reflexi a pokání. Na třetí neděli pro Iry světlo růžové svíce symbolizuje očekávání svátku. Poslední fialová svíčka oslavuje příchod Vánoc a rozsvítí se na čtvrtou neděli adventní. Pátá svíčka (bílá) je uprostřed adventního věnce a rozžíná se na Štědrý večer. Tato svíčka se nazývá svíce Krista a představuje život Ježíše Krista, který má přijít na svět.

Dokonce i protestantské [[Norsko]] má zvláštní tradici ve výběru svíček. Jsou to tradice Norské církve luteránské. Adventní věnec má čtyři fialové svíčky.

Někdy je adventní věnec se svíčkami ve čtyřech barvách - fialové, červené, růžové a bílé. Zapalují se v tomto pořadí. Svíčky jsou také spojená se jmény odpovídajícími liturgii adventu každou neděli: Izaijášova, Janova, Pastýřská a Mariina svíčka.

Jména svíček u adventního svícnu s pěti svícemi a doporučené liturgie:

* 1. svíčka Patriarchů

Adventní věnec byl ve 20. století používán zavěšený na čtyřech stuhách, s tím, že byl zdoben na stranách. Na horní části věnce byly umístěny často u poměrně velké mašle širokých stuh což bylo obvykle dostatečnou výplní mezi svíčkami věnců do domácnosti. Ozdoby , jako hvězdy, andělíčci, perníky, ale nejčastěji slaměné ozdoby, visely z věnce dolů, přesně z vnitřní strany věnce na tenké stuze, v různé výšce. Ozdob bylo spíše menší než větší množství. Nejobvyklejší barvou stuhy a svíček byla červená a oblíbená, mimo fialové, byla i zlatá.

S přelomem tisíciletí jsou preferovány věnce na stůl. Zdobeny byly bohatě ve čtyřech skupinách na místech stuh. Později bylo oblíbeno rozptýlené zdobení celého korpusu. S úbytkem sněhu roste používání bílé barvy jako symbolu Vánoc a Adventu aranžéry. Není preferováno zdobení větším množstvím zlatých ozdob. Někdy je kladen důraz na estetiku a kvalitu materiálu. V rozhodování největšího množství zákazníků je určující cena.

Pro prodejce vánočního zboží, vánočních a adventních ozdob je předpověď zákazníkem preferované barvy stejně důležitá jako předpověď počasí pro zemědělce závislého pouze na sklizni. Zboží v nevhodné barvě nebo s nevhodnými doplňky je zcela neprodejné.

Lze předpokládat, že barevná vánoční móda bude prodávána v pastelových odstínech a bílé. Prodejci prodávají ze zásoby bílých ozdob, moderní je venkovský, rustikální styl kombinace materiálů s hrubou strukturou a šedě či bíle zbarvených ploch na kterých barevné doplňky dobře vynikají. Oblíbené jsou i chlupaté, například vlněné, materiály a ojíněné nebo jinovatkou zbarvené povrchy. Tyto barvy také odpovídají preferenci zákazníků při předpokladu velmi teplých Vánoc bez sněhu.

V roce 2008 byla moderní vánoční (i adventní) barvou černá, kombinovaná s bílou, nebo stříbrnou. Černé vánoce byly podpořeny silnou mediální kampaní která nastavovala černou barvu jako příkaz a nezbytnost. Prodejnost výrobků s vánoční tématikoutematikou v černé barvě však zaznamenala propad.

Vázací drát je zřejmě někdy nahrazován v nedostatku u amatérů provázkem, který může ale podléhat změnám délky (zejména při práci s vlhkými materiály) a je nebezpečí přetrhnutí (podle materiálu) při práci.

}}</ref> Odstrojení a odmotání chvojí je však téměř stejně pracné jako namotání vzhledného věnce a nazdobení.

ovšem získat vhodné chvojí v lese je velmi nesnadné, protože smrkové chvojí je nevhodné a vhodné jedlové chvojí je z vrcholů stromů, nebo velmi mladých porostů.

Lze použít mašličky, pentličky, ovoce, větvičky, šípky, oříšky, růžičky, kusovou skořici, malé kouličky, šišky, jeřabiny, měděné andělské vlasy, jmelí, minirůžičky, badyán, plátky citrónu, nebo plátky jiného sušeného ovoce a přízdoby, které lze spojovat se zimou a Vánocemi. Přízdoby lze připevnit provázkem, drátem, nebo lepidlem.

Nastříhat chvojí tak, aby větvičky měly mezi deseti a patnácti centimetry. Přiložit první řadu větviček na korpus a spodní část větviček a korpus omotat vázacím drátem tak, aby pevně držela (2x)- Přiložit další řadu větviček tak, aby se obě řady překrývaly a další řada zakryla především spodní část a opět ji omotat provázkem. Do korpusu je možné zapíchnout kovový držák na svíčku.

Svíčky na věnec je nejvhodnější připevnit na bodec s podložkou správné velikosti. Je možné ovšem svíčky připevnit hřebíkem kterým propíchneme korpus zespodu a svíčku pak lze na hřebík jednoduše nabodnout, nerozlomí-li se.<ref name="A"/> I pak hrozí nebezpečí požáru při hoření a hřebík se může viklat a měnit polohu. Podobně nebezpečné mohou být svíce napíchnuté na drát a připevněné ke korpusu bez další nehořlavé podložky.

Pokud je adventní věnec určen k zavěšení na dveře (nejnověji označováno jako „domovní znamení“ ), postup na jeho výrobu bude stejný. V tomto případě však adventní věnec nepotřebuje svíčky, a pochopitelně ani podložky na ně.<ref name="B"/>

Riziko požáru může být dále omezeno umístěním na vhodnou nehořlavou podložku, kterou může být široká porcelánová mísa, nebo talíř.

* svíce by měly být zajištěny proti pádu či ulomení, v žádném případě se od zapálené svíce neodchází.

Česká obchodní inspekce za adventní věnce bez návodu rozdává každoročně pokuty. V roce 2009 vykonali inspektoři ČOI v Jižních Čechách kontrolu u 44 prodejců. V jedenácti zjistili porušení zákona. U kontrolovaných prodejců zjistili, že obchodníci nedbají nařízení podat upozornění na to, že zapálené svíčky na věnci mohou být nebezpečné a museli platit pokutu. Další pokuty byly uděleny za rozdílné ceny na prodejní ploše a na pokladně.Podle ČOI největší potíže mají prodejci s bezpečnostními upozorněními k prodávaným adventním věncům.

Kurz občanského sdružení Český západ učí plést a zdobit adventní věnce vyrábět vánoční ozdoby v podobě třpytivých hvězdiček z korálků, nebo ze slámy a včelího vosku či vyrábět dárky. Výtěžek kurzů poputuje na financování vzdělávání, zaměstnávání, volnočasových programů a dalších aktivit občanského sdružení Český západ, které působí v sociálně vyloučených lokalitách v Dobré Vodě a okolí na Karlovarsku.

Zejména u barev adventního věnce není tradice ještě zcela vyhraněná, snad proto, že křesťanské liturgie se v ČR neúčastní velká většina obyvatel. Respekt k pravidlům symboliky adventního věnce, velmi často ustupuje do pozadí před [[Aranžování|aranžérskými]] touhami po neotřelosti, invenčnosti a okázalosti. Adventní věnec je pak nezřídka ponížen na osvětlení slavnostního vánočního stolu, kde pak snadno může být libovolný počet libovolných svíček na základně libovolného tvaru.

Pozoruhodný je vztah obyvatel ČR k růžové svíčce [[Gaudete]]. V české populace je zakotven předpoklad, že růžová barva je obzvláště oblíbená [[homosexuál]]y (muži) a homosexuálové (muži) preferencí růžové barvy vyzývavě oznamují svoji orientaci.<ref>http://www.lyricon.net/texty-pisni/tri-sestry/lihova-skola-umeni-aneb-valka-s-loky/homosexual</ref> Spojení růžové barvy a homosexuality lze najít v růžovém trojúhelníku, původním [[Duhová vlajka|označení homosexuálů]] v době [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Adventní věnce s růžovou svíčkou v ČR tedy nejsou oblíbené, jsou používány důstojnější barvy, které nemají asociace na sexuální orientaci. Advent a vánoce jsou i v ČR vnímány svátky klidu a tolerance a adventní věnec je přijímán jako symbol adventu a vánoc.

* [[Roráty]] - ranní mše v době adventu.