Poustevník: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 5 lety
m
Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika.; kosmetické úpravy
m (Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika.; kosmetické úpravy)
 
== Poustevníci v Čechách ==
[[FileSoubor:Svatý Ivan, Svatý Jan pod Skalou.jpg|left|thumb|upright|Poustevník [[svatý Ivan]] na vyobrazení u Ivanova pramene ve [[Svatý Jan pod Skalou|Svatém Janu pod Skalou]]]]
 
Prvním českým poustevníkem byl podle legend [[svatý Ivan]], který se usadil za časů knížete [[Neklan]]a v lesích v místech dnešního [[Svatý Jan pod Skalou|Svatého Jana pod Skalou]], setkal se s [[Bořivoj I.|Bořivojem I.]], sídlícím na [[Tetín (hradiště)|Tetíně]], a měl přímý vliv i na [[svatá Ludmila|svatou Ludmilu]]. V době Cyrila a Metoděje působilo v oblasti dnešních českých zemí více poustevníků, kteří šířili křesťanství.<ref name="brynychova">Kateřina Brynychová: [http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/37945/1/Brynychov%C3%A1K_Motiv%20poustevn%C3%ADka_PP_2010.pdf Motiv poustevníka a obraz poustevnictví ve výtvarné a slovesné kultuře 17.- 19. století], bakalářská práce, Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2010</ref>
[[Svatý Prokop]], narozený pravděpodobně v [[Chotouň (Chrášťany)|Chotouni]] kolem roku 980, vystudoval a stal se knězem, ale poté opustil manželku, syna Jimrama i svůj majetek a odebral se jako poustevník k řece Sázavě. Později se kolem něj shromáždila skupina lidí podobného smýšlení, začali se řídit řeholí svatého Benedikta a založili tak [[sázavský klášter]].
 
[[FileSoubor:Josef Mathauser - Kníže Oldřich se setkává s poustevníkem Prokopem.jpg|thumb|[[Josef Mathauser]]: [[Kníže Oldřich]] se setkává se [[svatý Prokop|svatým Prokopem]]]]
Roku 1201 si u obce [[Police nad Metují|Police]] vystavěl chatrč poustevník Juřík, původem mnich [[rajhrad]]ského kláštera. Druhým poustevníkem v tomto místě byl Vitalis (Vitališ) z [[břevnovský klášter|břevnovského kláštera]], který se živil lesními plody a proslul jako bylinkář a lékař. Spolu s dalšími benediktiny pak postavili kapli a v polovině století položili základ [[broumovský klášter|broumovskému klášteru]].<ref name="brynychova" />
 
Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] si česká šlechta oblíbila zakládání umělých pousteven, eremitáží, zahradních meditačních, ale i odpočinkových a zábavních altánků, jaké se v Itálii stavěly již od počátku 16. století. Za první českou stavbu tohoto typu je považován [[Valdštejn]]ův [[Libosad]] u [[Jičín]]a.<ref name="brynychova" />
 
[[FileSoubor:Poustevník na hradě Sloup.JPG|thumb|left|Sloupský poustevník Samuel Görner, výrobce brýlí a optických čoček z 18. století, je zpodoben s dalekohledem]]
Emauzský opat [[Benedikt Pennalosa]] se zasloužil o vznik tzv. poustevnických hor například na [[Velký Bezděz|Bezdězu]] a [[Sloup v Čechách|Sloupu]].<ref name="brynychova" /> Hrabě [[Ferdinand Hroznata Kokořovec z Kokořova]] nechal ve skále [[Sloup (skalní hrad)|hradu Sloup]] vytesat kapli s labyrintem dalších prostor a živil skupinu poustevníků, kteří připravovali pro veřejnost mše a pobožnosti, jichž se pak účastnil i sám šlechtický patron.<ref name="brynychova" /> Prvním poustevníkem na Sloupu byl od roku 1690 bratr Konstantin, druhým jeho bratr Václav, roku 1719 se zde usadil Jakub Borovanský, jehož spolupoustevníkem byl Antonín František Höltzl,
truhlář z Arnultovic – ve svém dřevěném domku měli oddělené pokoje i vchody. Roku 1735 se usídlil na Sloupu poustevník [[Samuel Görner]], výrobce optických čoček, brýlí a zápalných zrcadel. Roku 1827 nechal Karel Kinský do opuštěného komplexu umístit dřevěné figuriny poustevníků.<ref name="brynychova" />
 
[[FileSoubor:Betlém u Kuksu - Poustevník Onufrius.jpg|thumb|[[Matyáš Bernard Braun]]: Poustevník [[Onufrius]], Betlém u Kuksu]]
Největším mecenášem poustevnictví byl hrabě [[František Antonín Špork]] (1662–1738). Nechal postavit řadu filozofických pavilonů i pousteven a podporoval i vědy a umění. Například v panství [[Malešov]] na vrchu Vysoká nechal v letech 1695–1697 zřídit Belvedér s kaplí sv. Jana Křtitele a poustevnou a založil fundaci pro tři poustevníky, roku 1699 ji ustanovil za věcné břemeno malšického panství. Řadu pousteven založil v okolí [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]]. Eremitáž sv. Františka Serafinského, založená roku 1701, byla součástí velkolepého komplexu v [[Kuks]]u, prvním deputátním poustevníkem se zde stal se stal Kristián Košner. Další eremitáže založil Špork v nově zakoupeném panství Nový les poblíž Kuksu. V téže době zpracovával na týchž místech poustevnickou tématikutematiku sochař [[Matyáš Bernard Braun]].<ref name="brynychova" />
 
Poustevníky se stávali také mniši zejména z řad [[Řád svatého Benedikta|benediktinských]], [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínských]] a [[Řád menších bratří|františkánských]] [[terciář]]ů, ale i [[Řád augustiniánů|augustiniánů]] či [[Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly|paulánů]], kteří měli potřebu oprostit se od klášterní komunity.<ref name="brynychova" /> Mnozí poustevníci však nežili právě ctnostným životem a měli problémy s církevní hierarchií či s lidmi.<ref name="brynychova" /> Roku 1732 prosadil pražský arcibiskup [[Ferdinand hrabě Khünburg]] sjednocení dosud na církevní struktuře nezávislých poustevníků žijících po Čechách do jediného bratrstva, které dostalo řeholi dle stanov papeže [[Benedikt XIII.|Benedikta XIII]]. Takto vzniklé bratrstvo [[Ivanité|ivanitů]] pečovalo o poutní místa i kaple a jeho členové pracovali i jako kostelníci, zvoníci a hrobaři.<ref name="vucka" /> Protože však problémy s poustevníky přetrvávaly a nepodařilo se ani vymýtit neorganizované poustevnictví, [[Marie Terezie]] zakázala bratrstvu přijímat nové členy a roku 1782 patent [[Josef II.|Josefa II.]] bratrstvo zrušil a poustevnický život zakázal.<ref name="vucka">Tomáš Vučka: [http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=1506 Svatý Ivan - první český zálesák?], Katolický týdeník, příloha Perspektivy č. 6/2005</ref>
 
V období [[romantismus|romantismu]], jemuž byl motiv úniku do přírody vlastní, byli poustevníci oblíbeným motivem literárních a divadelních děl. U [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka MáchMáchy]]y se objevuje motiv dobrovolného poustevníka (Poutník, Poustevník a Svatý Ivan), u [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] kajícího vraha ([[Záhořovo lože]]).<ref name="brynychova" />
 
== Odkazy ==
113 777

editací