Měrćin Nowak-Njechorński: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Autoritní data moved to Wikidata |
m Oprava pravopisu ve slovech: výjimka, výjimečný, schematický, tematický, tematika. |
||
Řádek 15:
Roku [[1923]] se začal hlásit k [[Lužičtí Srbové|lužickosrbské]] národnosti.<ref name="rfr1"/> Změnil své [[Němčina|německé]] jméno Martin Nemumann na Měrćin Nowak (později k němu připojil přídomek Njechorński podle jména svého rodiště), aktivně se účastnil činnosti Lužickosrbského Sokola, naučil se dokonale obě varianty [[Lužická srbština|lužické srbštiny]] a v době mezi světovými válkami působil jako novinář píšící ve prospěch nejmenšího slovanského národa (například obhajoval možnost vystupování u soudu v srbštině). Byl vedoucím redaktorem časopisů ''Sokołske listy'' a ''Serbski student'', psal články pro ''Serbske Nowiny''<ref name="rfr1" /> a také pracoval v polském menšinovém časopise jako ilustrátor.
V době [[Druhá světová válka|2. světové války]] působil jako voják německého [[Wehrmacht]]u, na konci války skončil v americkém zajetí. Po válce působil ve vedení organizace [[Domowina]], vydával překlady ze slovanských literatur ([[Maxim Gorkij|Gorkij]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogol]], [[Karel Čapek]]) a začal v [[Německá demokratická republika|NDR]] tvořit ilustrace s takzvanou budovatelskou tematikou, které však zároveň vyjadřovaly i
V jeho literární i malířské tvorbě dominují [[Folklór|folkloristická]] témata, obrazy z lužickosrbských dějin, bájí či lidových písní (jeho malířským vzorem byl [[Mikoláš Aleš]]).<ref name="rfr1" /> Na folklór navazuje i ve své původní [[Próza|prozaické]] tvorbě. Jako výtvarník je spjat hlavně s tisíci [[Perokresba|perokresbami]], ale vytvořil také několik [[dřevoryt]]ů či rozměrných maleb.
| |||