Johana Francouzská (1391–1433): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 18:
[[19. září]] [[1396]] byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_bretagne_haus_dreux/familie_herzog_johanns_5/johann_5_der_tapfere_herzog_der_bretagne_+_1399.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> [[Jan V. Bretaňský|Jana]], syna [[seznam bretaňských vévodů|bretaňského vévody]] [[Jan IV. Bretaňský|Jana IV.]]
 
Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_evreux_grafen_von/familie_karls_2_des_boesen/johanna_herzogin_der_bretagne_1437.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> se jeho ovdovělá matka [[Jana Navarrská]] provdala za [[seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich IV. Anglický|Jindřicha VIIV.]], což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.
 
Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády [[Montfortové|dynastie Montfortů]] a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,<ref name>{{Citace monografie | příjmení = Galliou | jméno = Patrick | příjmení2 = Jones | jméno2 = Michael | titul = Bretonci| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = | isbn = 80-7106-202-2 | strany = 250}}</ref> jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.<ref>Bretonci, str. 250</ref>