Rudolf Lodgman: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vavroch (diskuse | příspěvky)
m kategorizace
Bez shrnutí editace
Řádek 160:
Od jejího založení v roce 1922 byl předsedou organizace [[Deutsche Liga für Völkerbund]] v Československu a podílel se na jejích mezinárodních kongresech.<ref name="Von Reval bis Bukarest"/>
 
V roce [[1938]] po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] přivítal anexi etnicky německých oblastí Československa k Německé říši. Zaslal telegram [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] s textem: „''Am Tage des Einmarsches der deutschen Truppen in Teplitz-Schönau begrüße ich Sie, mein Führer, als den Vertreter des Reiches aus übervollen Herzen. Ich danke der Vorsehung, dass es mir gegönt ist, diesen Tag zu erleben, auf dessen Kommen ich seit meiner Jugend gehofft und an dem ich in den letzten zwanzig Jahren trotz der um sich greifenden Verzagtheit geglaubt habe''“.<ref name="Lodgman"/> Jeho politický vliv v té době již ale byl omezený. V roce 1938 vypracoval vlastní variantu národnostního řešení česko-německého sporu, která ale na rozdíl od té nakonec zvolené nepočítala s přímou anexí Sudet do Říše. I jeho názory na tzv. židovskou otázku byly umírněnější, než nacistické plány. Navrhoval odsun židů, nikoliv likvidaci.<ref name="rfr1" />
 
V letech 1939–1945 žil v osamění v Teplicích a politicky se neangažoval.<ref name="Von Reval bis Bukarest"/> V roce [[1945]] byl vysídlen do sovětské okupační zóny (pozdější [[Německá demokratická republika]]), ale již roku [[1947]] se přestěhoval do města [[Freising]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. V letech [[1948]]-[[1959]] byl mluvčím [[Sudetoněmecké krajanské sdružení|Sudetoněmeckého krajanského sdružení]] a v roce [[1949]] také spoluzakládal střechovou organizaci vysídlených Němců [[Svaz vyhnanců]]. Ve své funkci zůstával kritický k československému státu a požadoval revizi etnických přesunů z doby po [[druhá světová válka|druhé světové válce]].<ref name="Lodgman"/> Byla mu udělena [[Evropská cena Karla IV.]]