Strana konzervativního velkostatku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek založen |
+ další zdroje a podrobnosti |
||
Řádek 1:
'''Strana konzervativního velkostatku''' ([[němčina|německy]] '''Konservativer Großgrundbesitz''' nebo '''Böhmischer konservativer Großgrundbesitz''' či '''Böhmisch-Konservativer Großgrundbesitz''') byla konzervativní politická strana reprezentující od 60. let 19. století století na [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] i na [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemských sněmech]] šlechtice z českých zemí, kteří se identifikovali s [[České státní právo|českým státním právem]], respektive s historickými zemskými právy, a odmítali [[Centralismus|centralistickou]] koncepci rakouského státu.
== Historie ==
Konzervativní velkostatkáři, někdy nazývaní též státoprávní šlechta, vstoupili do rakouské politiky zároveň s obnovením ústavního způsobu vlády počátkem 60. let 19. století, přičemž četní protagonisté tohoto politického směru se angažovali již během předchozího období. [[Říjnový diplom]] z roku 1860 otevřel cestu k zavedení ústavy, založené na respektování historických zemí a jejich sněmů. Počátkem roku 1861 se předák Strany konzervativního velkostatku [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]] sešel s předákem českých liberálů [[František Ladislav Rieger|Františkem Ladislavem Riegerem]]. Od té doby (s malými přestávkami) postupovaly oba politické proudy ve vzájemné koordinaci. V 60. letech se inspirovaly podobnou aliancí šlechtických a občanských politiků v [[Uhersko|Uhersku]]. Spojoval je zájem na respektování [[České státní právo|českého státního práva]] a odmítání centralistického pojetí rakouského státu
| příjmení = GEORGIEV
| jméno = Jiří
Řádek 13:
| strany = 59-86
| jazyk = česky
}}</ref> Naopak spojencem české státoprávní šlechty byli německorakouští konzervativní politici z alpských zemí, kteří rovněž odmítali centralistické a sekulární tendence německých liberálů.
Na rozdíl od českých občanských politiků vedených Riegrem se ovšem konzervativní velkostatkáři často identifikovali se [[zemské vlastenectví|zemským vlastenectvím]], nikoliv s výlučně etnickým češstvím.<ref name="Politické strany"/> Například [[Franz Thun und Hohenstein]], který koncem 19. století krátce zastával i funkci [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|předsedy vlády Předlitavska]], byl jazykově orientován německy a neovládal češtinu, nicméně hlásil se k českému státnímu právu a v rámci zemského vlastenectví podporoval plnou rovnoprávnost obou zemských etnik.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = František kníže Thun-Hohenstein zemřel
| periodikum = Národní politika
| odkaz na periodikum = Národní politika
| rok = 1916
| měsíc = listopad
| ročník = 34
| číslo = 304
| strany = 4
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7990200
| issn =
}}</ref> Zejména na Moravě se ještě během 2. poloviny 19. století zformoval mezi šlechtou další politický proud, nazývaný [[Strana středního velkostatku]], která se snažila vyhnout volbě mezi stále vyostřenějším pročeským nebo proněmeckým táborem zaujetím centristické pozice. Jejími představiteli byli například [[Moritz Vetter-Lilie]] nebo [[Alfred Skene II.]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12
| url = http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
| vydavatel =
| místo = Wien
| rok = 2003-2011
| počet stran =
| kapitola = Skene, Alfred (II.) Frh. von (1849-1917), Politiker, Fabrikant und Großgrundbesitzer
| strany = 320
| isbn = 978-3-7001-3213-4
| jazyk = německy
}}</ref>
Politický vliv Strany konzervativního velkostatku byl z podstatné části založen na existenci [[kurie (volby)|kuriového]] volebního systému, kdy velkostatkáři odděleně hlasovali a volili své zástupce na zemských sněmech i v celostátním parlamentu, díky čemuž i relativně nepočetná skupina populace disponovala značným podílem přidělovaných mandátů. Na Českém zemském sněmu disponovala kurie velkostatkářů 70 mandáty. Při relativně vyrovnaných silových poměrech mezi blokem českých a (sudeto)německých občanských stran byla poslanecká křesla ve velkostatkářské kurii mimořádně důležitá pro celkové směřování sněmu. Například v [[Zemské volby v Čechách leden 1867|zemských volbách v lednu 1867]] ovládli tuto kurii kandidáti Strany konzervativního velkostatku, čímž sněm získal federalistickou většinu, která ostře odmítla [[rakousko-uherské vyrovnání]]. Následovaly opakované [[Zemské volby v Čechách březen 1867|zemské volby v březnu 1867]], v nichž díky agitaci z Vídně naopak zcela převážila [[Strana ústavověrného velkostatku]] a český státoprávní blok se ocitl v menšině. Podobně se tak stalo v [[Zemské volby v Čechách 1872|zemských volbách roku 1872]], provázených masivními majetkovými machinacemi s cílem uměle zvýšit počet oprávněných voličů ve velkostatkářské kurii (tzv. chabrusové volby). Konzervativní šlechta převážila v této kurii znovu až ve [[Zemské volby v Čechách 1883|volbách roku 1883]].<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 316
| jazyk = česky
}}</ref>
Tiskovým orgánem Strany konzervativního velkostatku byl deník ''[[Das Vaterland]]'', který vycházel německy ve Vídni a měl celostátní záběr, ale jeho linii výrazně ovlivňovali konzervativní šlechtici z českých zemí.<ref name="Politické strany"/>
Řádek 33 ⟶ 73:
| isbn = 978-3-7001-3213-4
| jazyk = německy
}}</ref> Od 80. let 19. století dominoval této politické straně na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] [[Otto Serényi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12
| url = http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
| vydavatel =
| místo = Wien
| rok = 2003-2011
| počet stran =
| kapitola = Serényi von Kis-Serény, Otto Johann Gf. (1855-1927), Politiker und Großgrundbesitzer
| strany = 187
| isbn = 978-3-7001-3213-4
| jazyk = německy
}}</ref> Mezi další výrazné politiky státoprávní šlechty v Čechách patřili i [[Karel III. Schwarzenberg]] a jeho syn [[Karel IV. Schwarzenberg]]. Poslanecký klub Strany konzervativního velkostatku na Českém zemském sněmu vedl na přelomu 80. a 90. let [[Alfred August Windischgrätz]], pak ho nahradil [[Karel Buquoy-Longueval]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Hrabě Karel Buquoy zemřel
| periodikum = Národní politika
| odkaz na periodikum = Národní politika
| rok = 1911
| měsíc = srpen
| ročník = 29
| číslo = 219
| strany = 4
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7019262
| issn =
}}</ref>
Výrazným předělem ve fungování Strany konzervativního velkostatku v politickém systému byl rok 1879. Po [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]] opustila tehdy česká reprezentace politiku [[pasivní rezistence]], tedy neúčasti na práci Říšské rady, a vstoupila do vídeňského parlamentu. Zde se utvořil [[Český klub]] jako střechová parlamentní frakce, sdružující
všechny čtyři proudy české politiky: [[Národní strana (1848)|staročechy]], [[Národní strana svobodomyslná|mladočechy]], [[Moravská národní strana (1861)|moravské národní poslance]] a Stranu konzervativního velkostatku. Předsedou klubu byl [[František Ladislav Rieger]], jedním z jeho místopředsedů byl za konzervativní velkostatkáře [[Jiří Kristián Lobkowicz]] (později [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = URBAN
| jméno = Otto
Řádek 68 ⟶ 138:
}}</ref>
Český klub se rozpadl koncem 80. let kvůli vyostření sporů mezi staročechy a mladočechy. Strana konzervativního velkostatku měla blíže k staročechům, ale
| příjmení = URBAN
| jméno = Otto
| odkaz na autora = Otto Urban
| titul = Česká společnost 1848-1918
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1982
| isbn =
| strany = 391
| jazyk = česky
}}</ref> Riegrova staročeská strana byla prakticky eliminována po mladočeském volebním triumfu ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách do Říšské rady roku 1891]]. Strana konzervativního velkostatku proto po těchto volbách přistoupila do konzervativního [[Hohenwartův klub|Hohenwartova klubu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = URBAN
| jméno = Otto
Řádek 81 ⟶ 162:
}}</ref> Po [[Volby do Říšské rady 1897|volbách do Říšské rady roku 1897]] měla Strana konzervativního velkostatku na Říšské radě svůj samostatný poslanecký klub s 19 členy. Jeho předsedou byl [[Eduard Pálffy z Erdödu]].<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=vlz&datum=18970529&seite=1&zoom=43 Vorarlberger Landes-Zeitung, 29. 5. 1897, s. 1.]</ref>
Od konce 19. století ale vliv Strany konzervativního velkostatku slábl s tím, jak se díky reformám volebního práva rozšiřoval okruh oprávněných voličů. Ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách do Říšské rady roku 1907]] bylo pak zavedeno všeobecné a rovné volební právo, čímž došlo ke zrušení [[kurie (volby)|kuriového]] systému a zániku separátního parlamentního zastoupení velkostatkářů. Někteří z nich ovšem dál zasedali v [[Panská sněmovna|Panské sněmovně]] (horní nevolená komora Říšské rady). Rovněž na zemském sněmu v Čechách a na Moravě zůstaly zachovány kurie a tedy i samostatná politická síla šlechty.
== Odkazy ==
Řádek 89 ⟶ 170:
=== Související články ===
* [[Strana ústavověrného velkostatku]]
* [[Strana středního velkostatku]]
{{Portály|Rakousko|Česko|Politika}}
| |||