Volby do Knesetu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Shlomo přesunul stránku Volby v Izraeli na Volby do Knesetu: název lépe korespondující s obsahem článku
úpravy po přesunu, aktualizace a drobné úpravy
Řádek 1:
{{Přejmenovat|Volby do Knesetu|Parlamentní volby v Izraeli}}
{{Politika Izraele}}
'''[[Volby]] vdo [[IzraelKneset]]iu''' jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti. VolíKneset se doje jednokomorovéhojednokomorový [[parlament]]u -státu [[KnesetIzrael]]u. Tena má 120 členů, jejichž volební období je čtyřleté.<ref name="Státy světa">{{Citace monografie
| příjmení = Mołdawa
| jméno = Tadeusz a kolektiv
Řádek 11 ⟶ 10:
| strany = 149-150}}</ref> Většina parlamentních voleb se však v Izraeli konala předčasně (pouze jedno z osmi posledních shromáždění vydrželo po celou dobu svého mandátu). Předčasné volby mohou být vyvolány hlasováním členů Knesetu, dekretem [[Prezident Izraele|prezidenta]] či za situace, kdy [[Vláda Státu Izrael|vláda]] není schopna nalézt podporu pro svoji politiku.<ref name="Státy světa"/>
 
Izraelský [[volební systémy|volební systém]] uvádípoužívá volební práh, 2který byl původně stanoven na 1 % hlasů,a cožpostupně jebyl příhodnézvyšován pro maléna politickésoučasných strany3,25 % hlasů. V Izraeli je pluralitní politický systém a obecně není jediná strana sama schopna sestavit vládu, a proto až na výjimku<ref>Výjimkou byla [[Ma'arach]] mezi lety 1968 a 1969.</ref> jsou izraelské vlády vždy koaliční. V roce [[1992]] Izrael přijal systém přímé volby [[Premiér Izraele|premiéra]]. Volba premiéra byla oddělena od voleb do Knesetu v letech [[1996]], [[1999]] a [[2001]]. Zrušena byla po parlamentních volbách v roce 2001, protože se ukázalo, že nezaručí vytvoření stabilních vlád (volby v roce 2001 se konaly méně než dva roky před volbami předešlými) a vede k roztříštěnosti parlamentu.
 
Hlava státu je [[Prezident Izraele|prezident]], avšak jeho/její role je pouze reprezentativní. Veškerá výkonná moc je v rukou [[Premiér Izraele|premiéra]].<ref name="Státy světa"/>
Řádek 17 ⟶ 16:
[[Volební právo]] má každý občan Státu Izrael, starší 18 let. Každý občan Státu Izrael, starší 21 let, může být volen do Knesetu, kromě vysokých státních úředníků, důstojníků a profesionálních vojáků (mohou kandidovat za předpokladu, že před volbami rezignují na svoji pozici), vojáků v období povinné vojenské služby a zločinců, kteří byli odsouzeni a uvězněni a jejich datum propuštění přesahuje 3 měsíce.
 
Volby se konají se podle [[Volební zákon pro volby do Knesetu|volebního zákona]] a na jejich průběh dohlíží [[Izraelská ústřední volební komise]].
Volby jsou dohlíženy Ústřední volební komisí a konají se podle direktivy Volebního zákona.
 
== Metoda volby ==
Po vstupu do volební místnosti dostane volič úřední obálku s hlasovacími lístky a jde za volební plentu. Za plentou se nachází volebnípřihrádky urnas na hlasovacíhlasovacími lístky. Volič si vybere odpovídající hlasovací lístek, podle toho, jakou stranu chce volit, vloží jej do obálky, zalepí ji a poté vhodí obálku do volební urny.
 
=== Hlasovací lístky ===
Řádek 26 ⟶ 25:
 
Hlasovací lístky se tisknou v [[hebrejština|hebrejštině]] a [[arabština|arabštině]]. V [[Seznam měst v Izraeli|městech]] s [[Židé|židovskou]] populací jsou prakticky pouze hlasovací lístky v hebrejštině a naopak. Ve městech, kde je populace smíšená, jsou hlasovací lístky v obou jazycích. Strany v obou jazycích používají stejná písmena. např. strana Kadima používá כן (Kaf-Nun) v hebrejštině a ﻙﻥ (také Kaf-Nun) v arabštině. Přestože se v Izraeli žije téměř milion rusky mluvících obyvatel, což je přibližně stejný počet jako arabsky mluvících obyvatel, vlastní hlasovací lístky v cyrilici nemají.
 
== Poslední volby ==
{{Podrobně|Volby do Knesetu 2013}}
 
== Odkazy ==