Bartolomějská noc: Porovnání verzí

Přidáno 134 bajtů ,  před 4 lety
Typo, linky, malé úpravy.
(Druhý obrázek. Článek je nutno dále doplňovat.)
(Typo, linky, malé úpravy.)
'''Bartolomějská noc''' je termín označující masakr [[hugenoti|hugenotů]] ve [[Francie|Francii]] v srpnu [[1572]]. Násilnosti vypukly [[24. srpen|24. srpna]] toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, [[admirál]] [[Gaspard de Coligny]]. Hromadné vraždění započalo v [[Paříž]]i pod přímou patronací panujícího krále Francie [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z rodu [[Valois]] a jeho matky, [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]]. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
 
V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu Jindřicha Bourbonského (který se později stal francouzským králem [[Jindřich IV. Francouzský|JindřichaJindřichem BourbonskéhoIV.]]), se sestrou krále Karla IX., princeznou[[princ]]eznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] [[1572]] zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
 
Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]] a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu před [[kostel]]em. Když potom stanul před [[oltář]]em, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
 
V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská syna Karla, aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo [[22. srpen|22. srpna]], kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jeden z Kateřininých mužů jménem [[Maurevel]], ale pouze admirála zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v [[Toulouse]], [[Bordeaux]], [[Lyon]]u, [[Bourges]], [[Rouen]]u a [[Orléans]]u. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plovaloplavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
 
[[Soubor:Francois Dubois 001.jpg|340px|náhled|vlevo|Bartolomějská noc. Autor: hugenotský malíř [[François Dubois]], nar. kolem roku 1529 v [[Amiens]].]]
Zajímavá byla reakce papeže [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]]: Všechny zvony se rozezvučely pro díkůvzdání a děla [[Andělský hrad|Andělského hradu]] vypálila oslavnou salvu. Byla vydána upomínková [[Vatikán|vatikánská]] medaile a Řehoř pověřil umělce [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]], aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která jese dosud nachází ve [[Vatikán]]uvatikánských sbírkách. Podle některých autorů je ovšem tento popis papežovy reakce přehnaný, a zčásti prý jde dokonce o [[historický [[mýtus]],. ovšem protiProti této [[Bagatela|bagatelizaci]] papežova jednání svědčí jasná symbolika pamětní mince, která oslavuje vraždění hugenotů, a to, že král Karel IX. obdržel od papeže [[Zlatá růže|Zlatou růži]].
 
== Literatura ==