Verze z 27. 8. 2014, 08:19 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 10. 2015, 01:56 editovat zrušit editaci DlouhanJohny (diskuse \| příspěvky) 95 editací doplnění údajů Přejít na další porovnání →
Řádek 8: V letech 1967-1972 působil jakou hudební režisér ve vydavatelství Supraphon v Praze. Zde spolupracoval se špičkovými soubory a s dirigenty [[Václav Neumann\|Václavem Neumannem]], [[Jiří Bělohlávek\|Jiřím Bělohlávkem]], [[Milan Munclinger\|Milanem Munclingrem]] aj. S [[Česká filharmonie\|Českou filharmonií]] a [[Václav Smetáček\|Václavem Smetáčkem]] nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy první digitální hudební nahrávku v Československu, tato deska pak získala mezinárodní ocenění, japonskou cenu „Columbia Golden CD Prize“ (1984). Společně s folkloristou [[František Bonuš\|Františkem Bonušem]] založil na podzim roku ~~1960~~1959 Malou muziku Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. Roku 1967 pak založil taneční soubor [[Chorea Bohemica]] a Malá muzika byla až do roku 1982 hudební složkou tohoto souboru. Roku 1975 založil ještě soubor [[Musica Bohemica]], a s ním velmi rychle dosáhl mimořádných koncertních úspěchů na domácí scéně i v zahraničí. ~~Jeho zájem~~Zájem o [[folklór]] jihočeský a západočeský a o anonymní hudební projevy české [[kultura\|kultury]] přerostl ve specializaci na folkloristickou problematiku v nejširších souvislostech: vyhledává nejstarší památky lidové hudby, uvádí je znovu do současného hudebního života a je také autorem překrásných úprav lidových písní a tanců. Jeho úpravy a [[adaptace]] lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm [[stylizace]]. Tyto Krčkovy skladby tvoří kompletní koncertní repertoár souboru [[Musica Bohemica]], pro nějž napsal desítky skladeb inspirovaných původním historickým materiálem. Mimo to se ale průběžně věnuje také [[kompozice\|kompozici]] v oboru soudobé vážné hudby. Jaroslav Krček je autorem rozsáhlých skladeb symfonických, komorních i vokálních. Roku 2005 byla v Praze provedena jeho Symfonie č. 4 „Desiderata“, v únoru 2010 byla Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK uvedena premiéra další skladatelovy Symfonie č. 5 „Renesanční“. Oratorium „Ten, který jest“ zaznělo v provedení [[Plzeňská filharmonie\|Plzeňské filharmonie]] a hostů a [[Pražský filharmonický sbor\|Pražského filharmonického sboru]] dne 6. března 2011 v pražském Obecním domě. Koncert se konal v rámci celosvětových oslav 150. výročí narození rakouského filosofa, duchovního badatele a anthroposofa [[Rudolf Steiner\|Rudolfa Steinera]]. Řádek 68: Ten, který jest - op. 137 (2009), celovečerní oratorium, inspirováno kristologií [[Rudolf Steiner\|Rudolfa Steinera]] s použitím citací z Bible, z díla J. A. Komenského a z textů, které vnitřním hlasem přijala J. Lejnarová. Krédo Mistra Jana (2015), celovečerní kantáta k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. === Publikační činnost ===

Jaroslav Krček: Porovnání verzí