Atlantický val: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m commons do eo |
m typo, wikiodkazy |
||
Řádek 23:
== Důvody výstavby opevnění ==
Po odvolání operace [[Operace Seelöwe|Lvoun]] dne 10. ledna 1941 se západní fronta definitivně ustálila na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a [[Severní moře|Severního moře]]. Z původního útočného plánu se stal plán obranný. Pro zabezpečení [[Nacistické Německo|Třetí říše]] z této světové strany bylo nutné pobřeží zabezpečit proti případnému
Vzhledem ke vzdálenosti Británie od evropské pevniny se počítalo s největším zabezpečením na západním pobřeží Francie. Opevnění však mělo být
Tímto vzniklo různorodé opevnění, sestavené jak z pobřežních dělostřeleckých baterií, tak z pěchotních objektů se silnou pěchotní a dělostřeleckou výzbrojí. Plánováno bylo rovněž s vybudováním druhé a někde i třetí linie opevnění. Podle důležitosti bylo rozhodnuto také o odolnosti objektu. Budovány byly tedy objekty polního původu až po objekty železobetonové.
Řádek 42:
[[Soubor:Velení.jpg|thumb|left|Struktura velení na Západní frontě v den vylodění]]
Na organizaci výstavby a jejím plánování se podílely všechny organizační složky branné moci (pozemní vojsko - OKH, námořnictvo - OKM a
letectva - OKL). Teoreticky měly být kompetence rozděleny, prakticky však docházelo ke sporům, které trvaly až do konce války.Dne 14.12.1941 rozhodlo [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] (Oberkommando der Wehrmacht - Vrchní velení ozbrojených sil o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží Norska, Dánska, Nizozemska, Belgie a France. Stávají opevnění mělo být dále posilováno.Pro norské pobřeží byl řízením stavby pověřen vrchní velitel wehrmachtu
(do října 1942) generál [[Erich Lűdke]], poté generál [[Hermann von Hanneken]] (až do února 1945).
Řízení stavby na pobřeží Francie, Belgie a Nizozemí bylo svěřeno vrchnímu velitelství "Západ", kterému velel převážnou část války polní maršál [[Gerd von Rundstedt]]. Jednotná záštita výstavby opevnění však neexistovala. Jediným opatřením pro centralizaci vedení opevňovacích prací bylo rozhodnutí Hitlera svěřit technické vedení
== Typy objektů a jejich výzbroj ==
Řádek 65:
Je vcelku jasné, že unifikované objekty nemohly splnit všechny požadavky tří složek branné moci, vyskytovaly se tedy i speciální konstrukce.
U všech objektů byla dodržována předepsaná síla
{| class= "wikitable"
! Odolnost
Řádek 87:
Nejnižší předepsaná odolnost objektů Atlantického valu byla B1.
Vyzbrojením a zásobením Atlantického valu byl pověřen velitel ženijního vojska při OKW. Dále pak položením minových polí a zátarasů. Do dělostřeleckých postavení, [[kasematy|kasemat]] a věží byly instalovány nejrůznější druhy výzbroje. Šlo o výzbroj nejen německého původu, ale také ukořistěnou. Objevila se zde výzbroj francouzská, anglická, belgická, československá, jugoslávská, nizozemská, norská, polská, rakouská či sovětská. Díky takto různorodé výzbroji docházelo ke
Námořnictvo osazovalo „své“ objekty zejména lodními děly uzpůsobenými pro použití na pevnině. Byla to děla různých ráží, typů, země původu i roku výroby.
|