Harold Gordon Skilling: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
tématic* - tem
Řádek 4:
Během studií bohemistiky na ''University of Toronto'' se prohloubil jeho zájem o [[Československo]], které poznal už ve třicátých letech za svých archivních studií jako žák [[Robert William Seton-Watson|R. W. Setona-Watsona]], přítele [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].<ref>(Viz také jeho ''Listy z Prahy, 1937–1940''. Toronto, Sixty-Eight Publishers, 1988.)</ref> Velký dojem na mladého historika tehdy udělalo rozloučení prezidenta Masaryka s jeho legionáři na strahovském Masarykově státním stadionu 4. července 1937, u příležitosti dvacátých oslav [[Bitva u Zborova|bitvy u Zborova]], které zachytil i v úvodu ke své knize o T. G. M.<ref>(Viz T. G. Masaryk: Against the Current'', 1882–1914, London 1994 )</ref>
 
V řadě prací se vztahem k československé tématicetematice vyniká Skillingovo monumentální dílo z roku 1976 ''Czechoslovakia's Interrupted Revolution'', kniha ''Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia'', vydaná 1981, a ''T. G. Masaryk: Against the Current'', 1882–1914, London 1994 (česky ''T. G. Masaryk. Proti proudu''. Praha: Práh 1995). U příležitosti českého vydání jeho knihy o T. G. Masarykovi uspořádal v Praze autogramiádu, jíž se zúčastnili téměř všichni první signatáři [[Charta 77|Charty 77]] (v knihkupectví Jan Fischer v Kaprově ulici). České vydání Skillingových memoárů vyšlo pod názvem ''Československo, můj druhý domov'' (Praha 2001). V témže roce vydal s doslovem [[Jiřina Šiklová|Jiřiny Šiklové]] knihu ''Matka a dcera Charlotta a Alice Masarykovy''.
 
Od roku 1968 zůstával Skilling po dvě desetiletí ve spojení s významnými osobnostmi hnutí za lidská práva a demokracii v Československu. Upozorňoval světovou veřejnost na tamní situaci. Psal o důsledcích intelektuální, duchovní a morální devastace, do které se země propadala po porážce „[[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]“. Pozvedl mnohokrát svůj hlas na obranu těch, kteří byli pronásledováni. Dal podnět k vybudování sbírky československého [[samizdat]]u v torontské univerzitní knihovně a sám do ní významně přispíval dokumentací, kterou shromáždil. Zasloužil se o vznik exilového ''Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury'' (1986) v Německu a stal se v roce 1986 předsedou jeho vědecké rady.