Maxwellovy rovnice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
+odstavec o alternativním řazení, malá písmena u nadpisů, řádkování
Řádek 22:
Rotace vektoru intenzity magnetického pole '''H''' je rovna hustotě vodivého proudu '''j''' a hustotě posuvného (Maxwellova) proudu <math> \frac{\partial \mathbf{D}}{\partial t}.</math>
 
=== Druhá Maxwellova rovnice (Zákonzákon elektromagnetické indukce, Faradayův indukční zákon) ===
{{Viz též|Zákon elektromagnetické indukce}}
'''integrální tvar'''
Řádek 54:
[[divergence|Divergence]] vektoru elektrické indukce '''D''' je rovna objemové hustotě volného [[Elektrický náboj|náboje]] ρ. Ekvivalentní formulace: siločáry [[elektrická indukce|elektrické indukce]] začínají nebo končí tam, kde je přítomen elektrický náboj.
 
=== Čtvrtá Maxwellova rovnice (Zákonzákon spojitosti indukčního toku) ===
'''integrální tvar'''
 
Řádek 101:
|}
 
=== Alternativní řazení ===
== Materiálové vztahy pro materiály s lineární závislostí ==
Zde použité seřazení (očíslování) oněch 4 rovnic není zcela ustálené a různí autoři se v tomto mohou lišit. I proto mnozí nakonec nečíslují Maxwellovy rovnice vůbec.{{zdroj?}}
Jedním z nejpoužívanějších alternativních řazení je postavení Gaussova zákona elektrostatiky a zákona spojitosti indukčního toku na 1. a 2. místo (jakožto ty jednodušší rovnice) a až po nich psát složitější Faradayův a nakonec Ampérův zákon.<ref>Toto alternativní řazení je použité např. na [https://en.wikipedia.org/wiki/Maxwell%27s_equations anglické Wikipedii] nebo třeba v doporučované učebnici optiky [http://optics.byu.edu/textbook.aspx Physics of Light and Optics] od Peatrosse a Wareho.</ref>
 
== Materiálové vztahy pro materiály s lineární závislostí ==
Pro širokou třídu materiálů lze předpokládat, že hustota [[polarizace]] '''P''' (C/m<sup>2</sup>) a [[hustota magnetizace]] '''M''' (A/m) jsou vyjádřeny jako: