Fyzikální veličina: Porovnání verzí

Naproti tomu např. u [[teplota|teploty]] nelze v žádném případě říci, že dvě tělesa o teplotě 50 [[Stupeň Celsia|°C]] dají dohromady jedno těleso o teplotě 100 °C. Dokonce si nepomůžeme ani vyjádřením teploty v [[kelvin]]ech nebo v jakékoli jiné [[teplotní stupnice|stupnici]] – zkrátka výsledné těleso po jejich spojení bude mít sice váhu danou součtem jejich vah, ale teplota tělesa nebude prostým součtem. Veličinu s takovouto vlastností – v tomto ukázkovém případě teplotu – nazveme veličinou '''intenzivní'''. Sice můžeme určit, které těleso je teplejší a které studenější, dokonce můžeme říci, že těleso 50 °C je o 20 °C teplejší než těleso s teplotou 30 °C, takže by někdo mohl říci, že teplotu teplejšího tělesa může dostat pouhým sečtením 30 °C + 20 °C = 50 °C, ale to na naši věci nic nemění (nutno rozlišovat teplotu jako stav tělesa a teplotní rozdíl, i když samotnou teplotu je také možno chápat jako rozdíl mezi měřenou teplotou a nějakým referenčním bodem). Určit danou teplotu číselně je obtížnější než v případě např. délky, neexistuje nějaké „přímé“ měřítko, se kterým by bylo možno nakládat tak jednoduše jako v případě veličin extenzivních. Proto takové veličiny musíme měřit nepřímo – oklikou přes nějakou jinou, extenzivní veličinu: například rtuťovým[[ teploměr| teploměrem]] měříme teplotu [[pacient]]ova [[Lidské tělo|těla]] na základě měření [[objem]]u [[rtuť|rtuti]], která se [[tepelná roztažnost|tepelně roztahuje]].

 

 

Otázkou je, jakou veličinou je [[čas]]. Čas si plyne pořád, jak chce, a pro jeho zvláštnost se pro veličiny, s ním spojené, ujal zvláštní název: '''protenzivní'''. Protenzivní veličina se trvale spojitě mění a nelze ji zpětně reprodukovat.