Vasilij Aksjonov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: + kat. |
odstavce, wikiodkazy, oprava ext. odkazu |
||
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
'''Vasilij Pavlovič Aksjonov''', Василий Павлович Аксёнов ([[18. srpen|18. srpna]] [[1932]], [[Kazaň]] – [[6. červenec|6. července]] [[2009]], [[Moskva]]) byl [[Rusko|ruský]] [[spisovatel]] [[Židé|židovského]] původu, přední osobnost intelektuálního [[disident|disentu]] v [[Sovětský svaz|SSSR]].
== Životopis ==
Narodil se v Kazani, "v tiché ulici pojmenované Komlevova podle místního bolševika zabitého vzbouřenými [[Československé legie|Čechoslováky]]."[http://www.tatar.museum.ru/times.asp?time=1920&pid=52] Otec Pavel Aksjonov byl místní stranický funkcionář, matka Jevgenija Ginzburgová byla novinářka. Za [[Velká čistka|velkých čistek]] v roce [[1937]] byli Aksjonovovi rodiče uvězněni, on sám skončil v dětském domově, po matčině propuštění z [[gulag]]u s ní žil ve vyhnanství v [[Magadan]]u. Později vystudoval medicínu v [[Petrohrad|Leningradě]]; chtěl být lodním lékařem, ale jako politicky nespolehlivý nedostal cestovní pas a pracoval v [[tuberkulóza|tuberkulózním]] sanatoriu.
V roce 1958 otiskl v časopise ''Junosť'' první povídky, od roku 1960 byl profesionálním spisovatelem. Jeho první knihy, ''Kolegové'', ''Lístek procviknutý hvězdami'' a ''Je čas, kamaráde'' se staly v atmosféře [[Chruščovovské tání|chruščovovského tání]] kultovními. Hrdiny byli mladí [[kosmopolitismus|kosmopolitní]] intelektuálové, bouřící se proti konvencím, prózy byly psány živým hovorovým jazykem. Aksjonov byl uznávaným mluvčím své generace, geniálním bohémem, který měl rád [[jazz]] a [[basketbal]] [http://www.newizv.ru/culture/2009-07-08/111518-dzhazovyj-muzykant-aleksej-kozlov.html]. V knize ''Sudy osudu'' (1968) se vydal cestou formálního experimentu - satiru na absurdity sovětského hospodářství spojil s jazykovou komikou ve stylu [[Raymond Queneau|Raymonda Queneaua]]. V době [[ V roce 1980 odcestoval na studijní cestu do [[Spojené státy americké|USA]], kde se dozvěděl, že byl zbaven sovětského [[občanství]]. V exilu se živil jako učitel ruské literatury na univerzitě ve [[Fairfax]]u a redaktor stanice [[Hlas Ameriky]]. Po pádu komunistického režimu se vrátil do Ruska - měl velký úspěch s historickým románem ''Moskevská sága'', který byl také zfilmován, zároveň byl ale terčem kritiky pro svoji podporu [[jelcin]]ovských reforem<ref>http://saint-juste.narod.ru/aksionov.htm</ref> a [[Izrael]]e. Proto žil většinu času v [[Biarritz]]u, dostal i [[Francie|francouzský]] [[Řád umění a literatury]]. Vasilij Aksjonov byl zakládajícím členem ruské pobočky [[ V lednu 2008 ho postihla [[Cévní mozková příhoda|mrtvice]] a na její následky 6. července 2009 zemřel. V Kazani se na jeho počest pořádá Aksjonovův literární festival == Reference ==
Řádek 11 ⟶ 18:
== Externí odkazy ==
*{{en}}
{{Autoritní data}}
|