Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Popis projektu: minulý čas u starých návrhů |
m odkaz |
||
Řádek 56:
V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc – Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy).<ref>[http://www.praha-kladno.cz/aktualne/alternativni-vedeni-trasy-v-useku-liboc-ruzyne/ Alternativní vedení trasy v úseku Liboc – Ruzyně], Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 19. 1. 2009</ref> Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1 km před stanici Praha-Veleslavín. V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej.<ref name="upravy" /> Celý úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese,<ref name="upravy" /> a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem.<ref name="upravy" /> Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.<ref name="upravy">[http://www.praha-kladno.cz/aktualne/dalsi-upravy-dokumentace/ Další úpravy dokumentace], Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009</ref>
Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.<ref>[http://novinky.cz/clanek/146950-masarykovo-nadrazi-nema-koncit-ale-rust.html Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst], ''[[Právo (deník)|Právo]]'' 9. 8. 2008 (''[[Novinky.cz]]'' 11. 8.)</ref> V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 [[Filip Dvořák (politik)|Filip Dvořák]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha-Ruzyně]] končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z [[Negrelliho viadukt]]u pokračovala [[tunel]]em na nová, podzemní nástupiště [[Praha hlavní nádraží|hlavního nádraží]] s případnou zastávkou u [[Ústřední autobusové nádraží Florenc|autobusového nádraží Florenc]]. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány [[Petrohrad]], [[Berlin Hauptbahnhof]] a plánované přesunuté [[Brno hlavní nádraží]]. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu [[Radovan Šteiner]].<ref>Petr Švec: [http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?c=A080419_171334_praha_jan Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní], ''[[IDNES.cz|iDNES]]'' 19. 4. 2008</ref>
Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy byl architekt [[Patrik Kotas]].<ref name="investorem" />
| |||