Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy: Porovnání verzí

Poslední čtvrtina 19. století je dobou naplnění obrozeneckých cílů a tužeb [[češi|českého národa]]. Dynamicky se rozvíjí české [[hospodářství]], [[průmysl]], [[věda]], [[technika]]. Ve městech v tomto období rychle vznikají [[továrna|továrny]], [[obchodní dům|obchodní domy]], [[tržnice]], [[škola|školy]], [[divadlo|divadla]], [[nádraží]], [[banka|banky]] a [[záložna|záložny]]. Rozvoj průmyslu vytváří v Praze nové pracovní a podnikatelské příležitosti a vede ke koncentraci českého obyvatelstva. Tomu odpovídá intenzívní urbanistický a stavební vývoj Prahy jako historického správního centra Čech. Ekonomický [[potenciál]] a společenský [[význam]] českých podnikatelů usiluje o důstojnou [[reprezentace|reprezentaci]] v [[architektura|architektuře]] soukromých a zejména veřejných staveb. Rozvoj průmyslu, změny volební legislativy a početní převaha českých voličů se odrazily ve výsledcích voleb v roce 1861. Čeští zastupitelé zcela ovládli zastupitelské sbory v Praze. Rozhodování o veřejných věcech v Praze se stalo výlučnou záležitostí české střední vrstvy v duchu české nacionální politiky. Jedním z cílů pražských představitelů bylo vytvořit z Prahy moderní velkoměsto srovnatelné s velkoměsty Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Vznik velkého počtu stavebních parcel na okraji Prahy umožnil intenzivní výstavbu domů a vznik nových čtvrtí Prahy a samostatných měst. Představy o moderním městě na konci 19. století byla demonstrována zejména ve [[výstavba|výstavbě]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] (do roku 1922 samostatné [[město]]). Z Vinohrad se oddělil jako samostatné město [[Žižkov]].<ref>{{Citace monografie

Názoru české měšťanské společnosti o architektonické [[forma|formě]] symbolizující tvůrčí [[potenciál]] českého národa odpovídá [[novorenesanční sloh]] uplatněný v návrzích měšťanských domů i veřejných staveb, především těch nejvýznamnějších a symbolických jako je [[Národní museum]] a [[Národní divadlo]]. Jeho představiteli jsou [[architekt|architekti]] [[Josef Hlávka|Hlávka]], [[Josef Zítek|Zítek]] [[Josef Schulz|Schulz]] a [[Antonín Wiehl|Wiehl]]. [[Národní divadlo]] jako [[symbol]] dalo [[jméno]] [[generace|generaci]] architektů a [[umělec|umělců]]uměleců, kteří v době vzniku divadla tvořili.<ref name="Žákovec">{{Citace monografie

Agenda komise byla rozdělena podle zaměření na památky [[nemovitá kulturní památka|nemovité památky]] a [[movitá věc|movité]] [[památka|památky]].

Z hlediska [[Teritorium|teritoriální]] [[působnost|působnosti]] komise byla Praha rozdělena na 10 obvodů pokrývající území města<ref>{{Citace monografie