Lev Davidovič Landau: Porovnání verzí

'''Lev Davidovič Landau''' ([[ruština|rusky]]: Ле́в Дави́дович Ланда́у; [[22. leden|22. ledna]] [[1908]], [[Baku]] – [[1. duben|1. dubna]] [[1968]], [[Moskva]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[fyzik]] [[Židé|židovského]] původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]].

Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování [[matice hustoty]] – metodě [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], kvantově mechanické teorie [[diamagnetismus|diamagnetismu]], teorie [[supratekutost]]i, teorie [[fázové přechody druhého druhu|fázových přechodů druhého druhu]], [[Ginzburgova-Landauova teorie|Ginzburgovy-Landauovy teorie]] [[supravodivost]]i, vysvětlení [[Landauovo tlumení|Landauova tlumení]] ve [[Plazma|fyzice plazmatu]], [[Landauův pól|Landauova pólu]] v [[kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamice]], a dvousložkové teorie [[neutrino|neutrin]]. V roce [[1962]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za svou práci v oboru supratekutosti.<ref>Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

</ref>

 

Narodil se roku 1908 v Baku v židovské rodině. Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Ve 14 letech začal studovat v Techniku v Baku, pak přešel na Univerzitu v Baku, kde studoval dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce [[1924]] přešel na fyzikální oddělení [[Petrohradská státní univerzita|Leningradské univerzity]], kterou absolvoval v roce [[1927]].

 

 

''Ke vzniku Kurzu'': O Landauovi je z četných svědectví jeho spolupracovníků dobře známo, že nebyl prakticky schopen písemně stylizovat své fyzikální práce. I ty časopisecké práce, u nichž je napsán jako jediný autor, pro Landaua většinou "pod jeho vedením" sepsal J. M. Lifšic. Vždy proto existovala otázka, jak vlastně vznikl tento monumentální Kurz, o kterém se mezi fyziky říká, že jej "Lifšic nevymyslel a Landau nenapsal". V zájmu historické objektivity je zapotřebí doplnit málo známou skutečnost, že ke vzniku Kurzu významně přispělo i několik jiných (a mezi spoluautory neuvedených) fyziků, takže Landau s Lifšicem nejsou ani zdaleka jeho jedinymi hlavními autory. Např. prvá verze Statistické fyziky, která dokonce vyšla historicky jako vůbec první svazek Kurzu v r. 1938, je s vysokou pravděpodobností též dílem geniálního teoretického fyzika [[Matvěj Petrovič Bronštejn|Matvěje Petroviče Bronštejna]]. Bronštejn byl krátce předtím zatčen stalinskou NKVD a po půlroce coby oběť „velkého teroru“ popraven. Proto jakákoliv zmínka o jeho autorství nemohla být tehdy uvedena. Později, kdy byl Kurz dále upravován a rozšiřován, již tato okolnost nebyla nikdy napravena. Otázky autorství a citace primárních zdrojů nejsou právě silnou stránkou tohoto jinak výjimečného a stále ceněného díla.<ref>G. J. Gorelik: Jak se rodil „Kurz teoretické fyziky“. Priroda, 2005, 8 (v ruštině) [http://ggorelik.narod.ru/Dau/Kurs_1935-2005.htm]</ref><ref>G. J. Gorelik, V. Ja. Frenkel: Matvěj Petrovič Bronštejn 1906-1938. Nauka, Moskva, 1990 (v ruštině)[http://people.bu.edu/gorelik/MPBronstein_100/MPB_1990/MPB_1990_TOC.htm]</ref>

 

== Související články ==

* [http://www.socioniko.net/ru/articles/landau.html Lev Landau – rusky]

* [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1522 Landau, Kapica a Stalin]

 

{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975}}

{{DEFAULTSORT:Landau, Lev Davidovič}}