Citoslovce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Citoslovce''' (''interjekce'') je [[ohýbání|neohebný]] [[slovní druh]], který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky. Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem [[věta (lingvistika)|věty]]. Citoslovce mohou sloužit také na vyplnění prázdných částí věty. Od ostatních slov (jestliže se cítí jako samostatné) se oddělují čárkou nebo vykřičníkem. Jen některá, zvláště taková, která označují zvuky, někdy nahrazují slovesný [[přísudek]]. Taková citoslovce se čárkami neoddělují.
Citoslovcícm jsou sémanticky i syntaktickou funkcí blízké [[ideofony]], slovní druh, který onomatopoicky vyjadřuje zvuk, pohyb či způsob. Vytváří jakýsi „zvukový obraz“. Ve větě mají funkci přísudku nebo častěji [[Příslovečné určení|příslovečného určení]]. Na ideofony je bohatá např. [[japonština]], [[baskičtina]] či africké jazyky, v [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] jsou vzcánévzácné. Z českých slov lze jako ideofony interpretovat např. slova ''cik cak'', ''halabala'' apod.
Citoslovce se zřejmě vyskytují ve všech jazycích.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čermák