Eduard Hanslick: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Hanslick a Antonín Dvořák |
Wagner a programová hudba. Pahýl to není. |
||
Řádek 14:
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let [[19. století]] v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve [[Vídeň|Vídni]], kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve ''Wiener Zeitung'', ''Presse'' a ''Neue Freie Presse''.
Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou ([[absolutní hudba]]), se postavil do přímého protikladu k názorům [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], který byl [[Protagonista|protagonistou]] tzv. programové hudby.
== Dílo ==
Největší ohlas měla jeho [[Habilitace|habilitační]] práce, stať ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Vom Musikalisch-Schönen}}'') z roku 1854. V ní se vyslovil proti
Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' (''{{cizojazyčně|de|Geschichte des Konzertwesens in Wien}}'', 1869-70) a devítisvazkovým dílem ''Moderní opera'' (''{{cizojazyčně|de|Die moderne Oper}}'', 1875-1900). V roce 1894 vyšly v [[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''.
Řádek 35:
* {{Wikicitáty|osoba=Eduard Hanslick}}
* {{NK ČR|jk01033445}}
{{Autoritní data}}
| |||