8 401
editací
(Doplnění aktuální situace na základě své návštěvy.) značka: editace z Vizuálního editoru |
(část je vlastní výzkum, píše to o sobě sám anonymní autor této sekce; + aktualizace úvodu) |
||
| název statistického celku =
}}
'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město a stejnojmenná obština v severním [[Kosovo|Kosovu]].
Město je rozděleno řekou [[Ibar]], severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou [[Severní Mitrovice]] nebo také SeverokosovskáMitrovice (albánsky: ''Mitrovica e Veriut'', srbsky: ''Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica''). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.
== Dějiny ==
=== Dávná historie ===
Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob [[neolit]]u, dále pak z časů [[Římská říše|římské]] správy. V 6. století byzantský císař [[Justinián I.]] nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti [[Osmanská říše|osmanskými Turky]] spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.▼
▲Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob [[neolit]]u, dále pak z časů [[Římská říše|římské]] správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti [[Osmanská říše|osmanskými Turky]] spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.
=== Středověk ===
[[Soubor:USArmyKosovoMitrovica2000.jpg|right|thumb|Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000]]
Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně [[Albánci|albánská]], je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po [[Kosovská válka|válce]] došlo k etnickému rozdělení města podle řeky [[Ibar]]. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár, eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.▼
{{Vlastní výzkum|část}}
▲V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár{{zdroj?}}, eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.{{zdroj?}}
== Administrativní postavení ==
|