Mír ze Saint-Germain-en-Laye: Porovnání verzí

Jako '''mír ze Saint-Germain-en-Laye''' je označována mírová smlouva mezi [[Hugenoti|hugenoty]] a [[Katolictví|katolíky]] z [[8. srpen|8. srpna]] [[1570]], která zakončila třetí část [[Hugenotské války|hugenotských válek]] ve [[Francie|Francii]]. Za katolickou stranu příměří zprostředkovali [[Armand de Gontaut-Biron]] a Jindřich[[Henri de Mesmes]].

Mír mezi oběmi stranami vydržel až do [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]] v roce 1572, pak válka opět vypukla nanovo. Byla ukončena až po upevnění moci původně protestantského francouzského krále [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] z rodu [[Bourbonové|Bourbonů]].

}}</ref> Katolíci se neúspěšně pokusili přepadnout a zajmout protestanské vůdce [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Colignyho]] a [[Ludvík I. de Condé|Ludvíka de Condé]], kteří se poté přesunuli do [[La Rochelle]].<ref name=" Náboženské války, 15–16">{{Citace monografie | příjmení = Livet | jméno = Georges | odkaz na autora = Georges Livet | titul = Náboženské války | vydavatel = ERM | místo = Praha | rok = 1995 | strany = 15–16 | isbn = 80-85913-03-8}}</ref> Následná vítězství, kterých dosáhli katolíci v bitvách [[bitva u Jarnacu|u Jarnacu]] v březnu 1569, kde padl Ludvík de Condé, a&nbsp;u&nbsp;[[bitva u Moncontouru|Moncontouru]] v&nbsp;říjnu 1569, nebyla natolik přesvědčivá, aby válku ukončila ve prospěch katolické strany. Navíc se admirálu Colignymu podařilo na jihu Francie postavit novou protestantskou armádu.<ref name="solnon"></ref><ref name=" Náboženské války, 15–16"></ref> Zejména finanční problémy později donutily hlavní představitele katolíků, královu matku [[Kateřina Medicejská|Kateřinu Medicejskou]] a jejího syna francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z&nbsp;rodu [[Valois]], k vyjednávání.<ref name="solnon"></ref>