Výhybkář: Porovnání verzí

Přidáno 991 bajtů ,  před 5 lety
+ tram
(Změna definice výhybkáře. Zdroj: předpis SŽDC D (Dopravní a návěstní předpis), čl. 59)
(+ tram)
'''Výhybkář''' je pracovník určený k obsluze výhybek.
'''Výhybkář''' je společný název pro všechny zaměstnance určené k obsluze výhybek, včetně [[výpravčí|výpravčích]], [[traťový dispečer|traťových dispečerů]], a [[výpravčí DOZ|výpravčích DOZ]]. Při [[posun|posunu]] mohou plnit povinnosti výhybkáře i odborně způsobilí zaměstnanci dopravce, pokud to dovoluje [[Základní dopravní dokumentace|ZDD]]. V [[dopravna D3|dopravnách D3]] a v [[dopravna RB|dopravnách RB]] bez elektrických přestavníků plní povinnosti výhybkáře vždy odborně způsobilí zaměstnanci dopravce. Přestavuje na příkaz [[výpravčí]]ho nebo [[vedoucí posunu|vedoucího posunu]] (není-li jím sám) ručně, místně nebo ústředně [[výhybka|výhybky]] a tím mění [[jízdní cesty|jízdní cestu]] v rámci přiděleného obvodu [[kolejiště]] příslušné [[železniční stanice]].
 
'''Výhybkář'''Na železnicích SŽDC je výhybkář společný název pro všechny zaměstnance určené k obsluze výhybek, včetně [[výpravčí|výpravčích]], [[traťový dispečer|traťových dispečerů]], a [[výpravčí DOZ|výpravčích DOZ]]. Při [[posun|posunu]] mohou plnit povinnosti výhybkáře i odborně způsobilí zaměstnanci dopravce, pokud to dovoluje [[Základní dopravní dokumentace|ZDD]]. V [[dopravna D3|dopravnách D3]] a v [[dopravna RB|dopravnách RB]] bez elektrických přestavníků plní povinnosti výhybkáře vždy odborně způsobilí zaměstnanci dopravce. Přestavuje na příkaz [[výpravčí]]ho nebo [[vedoucí posunu|vedoucího posunu]] (není-li jím sám) ručně, místně nebo ústředně [[výhybka|výhybky]] a tím mění [[jízdní cesty|jízdní cestu]] v rámci přiděleného obvodu [[kolejiště]] příslušné [[železniční stanice]].
 
V tramvajovém provozu byla výhybkářská stanoviště, krytá původně dřevěnými, později plechovými budkami, zejména na frekventovaných traťových větveních, kde dosud nebylo instalováno automatické ovládání výhybek a kde by přestavování výhybek řidiči zdržovalo provoz a snižovalo kapacitu trati. V Praze například ještě v 90. letech 20. století byly výhybkáři z výhybkářské budky obsluhovány výhybky například u křižovatek Flora, Strossmayerovo náměstí nebo Palackého náměstí. Pracovník nastavující výhybky zatahujícím tramvajím ve vozovnách se označoval [[zavaděč]]. Obě tyto profese v českých podmínkách na přelomu 20. a 21. století prakticky zanikly. Výhybkář Dopravního podniku hl. m. Prahy 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí hasil hořícího [[Jan Palach|Jana Palacha]].
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Železniční profese]]
[[Kategorie:Dopravní profese]]