Athanasius Kircher: Porovnání verzí

'''Athanasius Kircher''' (často, ale chybně '''Kirchner''', [[2. květen|2. května]] [[1601]] nebo [[1602]] – [[27. listopad|27.]] nebo [[28. listopad]]u [[1680]]) byl [[Německo|německý]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] učenec, zabývající se především [[orientalistika|orientalistikou]], [[geologie|geologií]] a [[lékařství]]m. Jako autor jedné z prvních vědeckých prací o [[egypt]]ských [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfech]] bývá pokládán za zakladatele [[egyptologie]]. Byl také jedním z prvních lidí, kteří pozorovali pod [[mikroskopmikroorganismus|mikroorganismy]]em pomocí [[mikrobmikroskop]]yu a předběhl svou dobu v tom, že tvrdil, že způsobují [[mor]] je způsoben [[mikroorganismus|mikroorganismy]] a navrhl proto účinné prostředky proti šíření choroby.

Kircher bývá srovnáván s [[Leonardo da Vinci|Leonardem da Vincim]] pro svou vynalézavost, šíři a hloubku svého díla. Ve své době byl uznáván jako jeden z největších vědců své doby, zastínil dokonce [[René Descartes|René Descarta]]. Až ve [[20. století]] ale bylo jeho dílo oceněno z nenáboženského úhlu pohledu. Edward. W. Schmidt jej označil za „posledního„[[Renesanční člověk|posledního renesančního člověka“člověka]]“, historička Paula Findlenová za „prvního vědce, který dosáhl světového věhlasu“.

Kircher se narodil ve městě [[Geisa]] poblíž [[Fulda|Fuldy]]. Tato oblast se německy označuje jako Buchonia, proto byl někdy nazýván '''Bucho''', '''Buchonius''' anebo '''Fuldensis'''. Byl nejmladší z devíti dětí, studoval na místní jezuitské koleji, v roce [[1618]] vstoupil do [[Kněžský seminář|seminář]]e. Mimo svá studia ve škole se u místního [[rabín]]a učil [[hebrejština|hebrejštinu]]. Studoval [[filosofie|filosofii]] a [[teologie|teologii]] v [[Paderborn]]u, v roce [[1622]] ale utekl před [[protestantismus|protestantskými]] vojsky. V [[Heiligenstadt]]u pak vyučoval [[matematika|matematiku]], [[hebrejština|hebrejštinu]] a syrštinu, zajímal se i o [[fyzika|fyziku]], o čemž svědčí série [[ohňostroj]]ů a pohyblivých obrazů, které předvedl při [[arcibiskup]]ově návštěvě. V roce [[1628]] byl vysvěcen na kněze a stal se profesorem [[etika|etiky]], [[matematika|matematiky]], [[hebrejština|hebrejšiny]] a [[syrština|syrštiny]] ve [[Würzburg]]u. Svou první vědeckou práci, nazvanou ''Ars Magnesia'', která byla věnována [[magnetismus|magnetismu]], publikoval v roce [[1631]], v témže roce v důsledku [[třicetiletá válka|třicetileté války]] odešel na [[papež]]skou univerzitu v [[Avignon]]u. V roce [[1633]] byl povolán k [[Habsburkové|habsburském]] dvoru ve [[Vídeň|Vídni]] jako matematik. Posléze odešel do [[Řím]]a, kde strávil zbytek života. Od roku [[1638]] vyučoval matematiku, fyziku a orientální jazyky, zkoumal [[malárie|malárii]] a [[mor]] a shromáždil sbírku starožitností.

Publikoval více než 40 vědeckých spisů z nejrůznějších oblastí. V dnešní době je nejznámější jeho ''Oedipus Aegyptiacus'', monumentální egyptologická práce, kterou vlastně byla započata celá tato vědní disciplína. Přestože se mu nepodařilo hieroglyfy rozluštit (to dokázal až [[Jean-François Champollion]]) a v jejich interpretaci se v mnohém mýlil, jeho význam pro egyptologii je nesporný. Zajímal se i o [[Čína|Čínu]], jeho snahy, aby tam byl vyslán jako [[misionář]], nebyly úspěšné, nicméně vydal encyklopedii ''China Illustrata'', v níž shromáždil křesťanské informace o této zemi. Věnoval se také [[geologie|geologii]] (své poznatky o formování země shromáždil ve spise ''Mundus Subterraneus''), [[Lékařství|medicíně]] (vyznačoval se již zcela moderním přístupem k chorobám, navrhl [[hygiena|hygienická]] opatření proti šíření chorob, ve spise ''Scrutinium Pestis'' z roku [[1658]] pod vlivem svých pozorování [[mikroskop]]em napsal, že nemoci jsou způsobeny mikroorganismy v [[krev|krvi]]), projekci obrazů ([[laterna magica|laterně magice]])<ref>''Je m'appelle Byblos'', [[Jean-Pierre Thiollet]], H & D, 2005, 254.</ref>, [[akustika|akustice]] a [[hudba|hudbě]], [[astronomie|astronomii]] a projektu univerzálního jazyka (ve spise ''Polygraphia nova'' z roku [[1663]]).