Páni z Kravař: Porovnání verzí

[[Přídomek]] pochází od [[Kravaře|Kravař]] na [[Okres Opava|Opavsku]]. Ke jménu rodu se vypráví příběh, kdy pasák krav zachránil před medvědem dceru hradního pána, který mu ji dal za ženu a povýšil jej na [[rytíř]]e „z  Kravař.“

Je možné, ale ne však zcela prokazatelné, že v  jejich žilách ccaasi od poloviny [[13. století]] kolovala krev [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. [[Vok z  Benešova]] a Kravař měl pravděpodobně za manželku dceru [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] z  levého boku. Páni z  Kravař se často se ženili a své dcery a sestry vdávali za příslušníky rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]].

Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z  rodu [[Benešovci|Benešovců]], který měl syna Voka. Novodobí autoři historických publikací však píší, že Vok, syn Drslavův a [[Vok z  Benešova a Kravař]] byly dvě rozdílné osoby. Ve starší literatuře se též mylně slučuje Vok z  Benešova a Kravař a [[Vok I. z  Kravař]] v  jednu historickou osobu. Staří i noví autoři se však shodují v  tom, že otce Voka[[Vok I. z Kravař|Voka I. z Kravař]] nelze bezpečně historicky doložit, protože rodiče tohoto šlechtice se nikde neuvádějí. Zdá se však že otcem Voka I. z  Kravař (1300-1329) byl Vok z  Kravař a Benešova (1274-1283) z  rodu [[Benešovci|Benešovců]].

Kravařové se záhy rozdělili na dvě hlavní rodové větve. [[Vok II. z  Kravař]] se stal zakladatelem plumlovsko-strážnické větve, když v  roce [[1325]] získal Plumov[[Plumlov]] od krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Větev se dále dělila na plumlovskou a strážnickou odnož. Bratři z  druhého manželství [[Vok I. z  Kravař|Voka I. z  Kravař]] [[Ješek z  Kravař]] a [[Drslav z  Kravař]] se stali zakladateli fulnecko-jičínské větve.

Páni z  Kravař zastávali významné funkce v [[Markrabství moravské]]m, které bylo samosprávnou zemí, jehož představitelem byl moravský markrabě. Někteří z  Kravařů zastávali funkce zemských komorníků, [[Jindřich z  Kravař a Plumlova]], [[Petr z  Kravař a Strážnice]] a [[Lacek z  Kravař a Helfštejna]] dosáhli na druhý nejvyšší moravský post po markraběti, jímž byl [[zemský hejtman]]. Petr († [[1425]]) se stal nejvyšším hofmistrem [[České království|Království českéčeského]]ho a moravským hejtmanem. Poskytl ochranu [[Jan Hus|Janu Husovi]], podepsal protestní dopis české šlechty adresovaný [[Kostnický koncil|kostnickému koncilu]] po Husově upálení. Jako spojenec [[Jagellonci|Jagellonců]] bojoval s  řádem [[Řád německých rytířů|německých rytířů]]. Jeden z  Kravařů - [[Lacek z  Kravař]] - se stal [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckým biskupem]].

Za [[Husitství|husitských válek]] stála část rodu za [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]], další se k  husitům přidala. Příslušníci tvorkovské větve působili hlavně jako komorníci, hejtmané a místodržící na Opavsku.

Obě dvě větve rodu vymřely v  [[15. století]]. Posledním mužským potomkem fulnecko-jičínské větve byl [[Jan Jičínský z  Kravař a Fulneka]], po jehož smrti byl rodový majetek rozprodán na úhradu dluhů. Jím roku [[1466]] vymřela linie po meči. Posledním mužským potokem plumlovsko-strážnické větve byl [[Jiří z  Kravař a Strážnice]], který rozdělil majetek mezi své čtyři dcery a měl tak pokračovatele v  jiných českých a moravských rodech.

Někdy se uvádí, že další linií Kravařů je tvorkovská větev, která sídlila ve [[Slezsko|slezském]] [[Tworków|Tvorkově]], k  němuž přikoupila [[Přerov]], [[Napajedla]], [[Zábřeh]] a [[Boletice]] a která vymřela koncem 18. století. [[Tvorkovští]] měli sice s  Kravaři stejné předky - [[Benešovci|Benešovce]], ale tvořili zcela samostatný rod. Když roku [[1466]] zemřel poslední mužský potomek Kravařů, [[Jiří z  Kravař a Strážnice]], domáhali se Tvorkovští jejich majetku, avšak zemský soud jejich nároky neuznal, protože nebyli "ti praví Kravařští, z  toho rodu pošlí."

Ve znaku nosili zavinutou střelu (tzv. „[[Odřivous (heraldika)|odřivous]]“), ke které se váže příběh o  zápasníkovi, jenž svému soupeři vytrhl knír, nabodl jej na střelu a podal jako důkaz vítězství. Podobný erb mělo množství zpřízněných šlechtických rodů a dostal se také do obecních znaků několika obcí, které v  minulosti pánové z  Kravař nebo jejich příbuzní vlastnili (zejména [[Kravaře (okres Opava)|Kravaře]] a [[Bílovec]]).

Páni z  Kravař vlastnili nebo měli v  zástavě mnohé majetky na Moravě a v  opavském Slezsku, ke kterým patřily: [[Kravaře]], [[Plumlov (hrad)|Plumlov]], [[Starý Plumlov|Drahuš]], [[Račice (zámek)|Račice]], [[Dědice (zřícenina hraduhrad)|Dědice]], [[Stagnov]], [[Helfštýn]], [[Hradec nad Moravicí]], [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]], [[Nový Jičín]], [[Štramberk]], [[Vsetín]], [[Klenov (hrad)|Klenov]] (Freundsberg), [[Rožnov pod Radhoštěm (hrad)|Rožnov pod Radhoštěm]], [[Místek]], [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]], [[Fulnek]], [[Bílovec]], [[Zábřeh]], [[Klimkovice]], [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]], [[Valašské Meziříčí]], [[Velké Meziříčí]], [[Moravský Krumlov]], [[Moravský Beroun]], [[Šternberk (hrad)|ŠternberkŠtamberk]], [[Dvorce (okres Bruntál)|Dvorce]], [[Velká nad Veličkou]], [[Kanšperk]], [[Bzenec]], [[Bánov]], [[Brumov (hrad)|Brumov]], [[Bílkov (zříceninahrad)|Bílkov]], [[Šternberk (zřícenina)Šteamberk|Šternberk u  Telče]], [[Hoštejn (hrad)|Hoštejn]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Prostějov]], [[Čechy pod Kosířem]], [[Drahotuše (hrad)|Drahotuše]], [[Šostýn]] a další.

Spojili se s  [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[Šternberkové|Šternberky]], [[Kostkové z Postupic|Kostky z  Postupic]], [[Bruntálští z Vrbna|Bruntálskými z  Vrbna]], [[Ronovci|pány z  Ronova]] či [[Páni z BoskovicBoskovicové|z  Boskovic]].

== Rodokmen pánů z  Kravař ==

[[Soubor:Petr II Strážnický z Kravař.jpg|thumb|Petr Strážnický z  Kravař dle Paprockého Zrcadla Markrabství moravského]]

Vok z  Benešova a z Kravař (1274-1283), manželka - levobočka krále Přemysla Otakara