Verze z 15. 10. 2015, 01:52 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací +pár jmen poválečného období ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 10. 2015, 13:15 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací →‎V Česku: -medailonky osobností, +stručné doplnění, +odkaz na památková péče v Česku Přejít na další porovnání →
Řádek 27: === V Česku === {{Podrobně\|Památková péče v Česku}} ~~[[Soubor:Jan Vilímek - Josef Mocker HL.jpg\|náhled\|[[Josef Mocker]]]]~~ [[Soubor:Jan Vilímek - Josef Mocker HL.jpg\|náhled\|upright\|[[Josef Mocker]]]] [[Soubor:Groll08.jpg\|náhled\|upright\|Prašná brána v roce [[1856]] před zásahem [[Josef Mocker\|J. Mockera]], na fotografii [[Andreas Groll\|A. Grolla]]]] V 18. století obrátil kult národní minulosti poprvé pohled k historickým objektům na našem území a první oborovou institucí se stala dobrovolná [[Společnost vlasteneckých přátel umění]], založená [[1796]] (její Obrazárna dala základ dnešní [[Národní galerie v Praze\|Národní galerii]]). V roce 1818 pak bylo založeno [[Národní muzeum]]. Památkám se však nevěnovala taková péče jako v současnosti a obdiv společnosti patřil pouze monumentům středověku. Barokem, rokokem i klasicismem se dále spíše opovrhovalo <ref>Péče o kulturní hodnoty v ČR, s.16</ref>. Řádek 34 ⟶ 35: Ve druhé polovině 19. století spolu s ekonomickým rozvojem, který doprovázel i rozvoj vzdělání a vědeckého výzkumu, již měli restaurátoři památek dost podkladů a informací o tom, jak památky daného slohu vypadaly a usilovalo se o to, aby toto dosažené poznání bylo promítnuto do rekonstrukce. Historická stavba se tak měla prezentovat ve slohově čisté podobě. Tento přístup je nazýván [[purismus\|puristickou]] [[doktrína\|doktrínou]]. Východiskem nového pojetí památkové péče se stalo dílo [[Aloise Riegl]]a. V praxi to znamenalo odklonění od purismu ke konzervační metodě, kdy je cílem zachovat památku v podobě "tak jak je". Tyto myšlenky a zásady se postupně v českých zemích setkaly s plnou odezvou. Zejména [[Praha]] se stala v období [[1905]] až do [[první světová válka\|první světové války]] střediskem intenzivní aktivity v oblasti památkové péče. V roce [[1900]] byl založen dodnes aktivní [[Klub za starou Prahu]]. Odsud pochází i převratná idea, že nejen jednotlivá stavba, ale celá historická městská čtvrť může mít povahu uměleckého díla. Další významnou osobností byl [[Max Dvořák]] (1874–1921), autor ''Katechismu památkové péče'' (1916). K významným osobnostem české památkové péče po druhé světové válce patřili [[Zdeněk Wirth]], k událostem vznik Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (1968) a Českém národním komitétu [[ICOMOS]] ([[1965]]). Období i po roce 1989 ovlivnil [[Dobroslav Líbal]] a zápis českých památek [[Světové dědictví (Česko)\|Světového dědictví]] na seznam [[UNESCO]]. ~~==== Josef Mocker ====~~ ~~{{Podrobně\|Josef Mocker}}~~ ([[1835]]–[[1899]]) Zásadní český architekt a restaurátor, jeden z nejvýznamnějších představitelů [[novogotika\|neogotiky]] na našem území, příznivce [[purismus (architektura)\|puristického]] přístupu restaurování památek a autor současné podoby velké části nejznámějších českých [[památka\|památek]] <ref>[[Josef Mocker]]</ref>: * [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] * [[Prašná brána]] * obě mostecké věže [[Karlův most\|Karlova mostu]] * [[Karlštejn]] * [[Křivoklát]] * [[Konopiště]] ~~a další...~~ ~~==== Alois Riegel ====~~ ~~{{Podrobně\|Alois Riegl}}~~ ([[1858]]–[[1905]]) Zakladatel moderně pojaté památkové péče. Na počátku 20. století definoval jako hlavní hodnotu památky stáří, jehož známky jsou každému patrné, a proto musí být cílem památkové péče je uchovat. Tento názor se postupně rozšířil i do ostatních zemí <ref name="p14"/>. ~~==== Max Dvořák ====~~ ~~{{Podrobně\|Max Dvořák}}~~ ([[1874]]–[[1921]]) Významný [[dějiny umění\|historik umění]] působící ve [[Vídeň\|Vídni]], kde na tamní [[Vídeňská univerzita\|univerzitě]] převzal po smrti [[Alois Riegl\|Aloise Riegla]] místo profesora a vytvořil důležitá díla jako [[Katechismus památkové péče]] (1924) a [[Dějiny umění jako projev ducha]] (1936) <ref>[[Max Dvořák]]</ref>. ~~==== Poválečné období ====~~ K významným osobnostem české památkové péče po druhé světové válce patřili [[Zdeněk Wirth]], v Českém národním komitétu [[ICOMOS]] vzniklém v roce [[1965]] působí [[Jakub Pavel]] (spoluautor [[Benátská charta\|Benátské charty]]) a [[Vladimír Novotný (historik)\|Vladimír Novotný]], později [[Emanuel Hruška]], [[Karel Kibic]] a [[Aleš Vošahlík]]. Po roce 1989 se stal přední osobností [[Dobroslav Líbal]]. == Současná památková péče ==

Památková péče: Porovnání verzí