Paprika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
Řádek 75:
{{Podrobně|Kapsaicin}}
[[Soubor:Cachi 02.jpg|thumb|left|upright|Papriky v Argentině]]
Plody většiny zástupců rodu paprika obsahují [[kapsaicin]] (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid), [[lipofilita|lipofilní]] látku, která působí silné pálení v ústech (pokud je špatně strávena, pak i v [[konečník]]u) neuvyklého konzumenta. Většině [[Savci|savců]] je [[kapsaicin]] velmi nepříjemný, avšak [[ptáci|ptákům]] nevadí. Je evidentní, že se jedná o adaptaci papriky, aby nebylabyla zkonzumována [[savci]], ale [[ptáci|ptáky]]. Ti totiž rozšiřují [[semeno|semena]].
 
Množství [[kapsaicin]]u v paprikách je velmi proměnlivé a závisí na [[gen]]etické výbavě té či oné odrůdy. Jedinou paprikou bez [[kapsaicin]]u je jemná paprika — [[kapie]]. [[Chilli paprička]] naopak obsahuje velké množství této látky a používá se v [[Indiáni|indiánském]] léčitelství, stejně jako v moderní západní medicíně. [[Kapsaicin]] totiž tiší [[bolest]] a stimuluje [[srdce]]. Kromě toho působí vhodně na [[štítná žláza|štítnou žlázu]]. (Známá a oblíbená je i kapsaicinová náplast používaná např. při bolestech zad.)
Řádek 91:
 
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách.<ref> McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3</ref>
 
{| class="wikitable" style="text-align:center"