Důl Hlubina (Ostrava): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
bodový seznam, + commonscat |
m →Strojovna: opomnění - doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
1854 obě jámy měly společnou jámovou budovu a strojovnu. Původní parní stroj z roku 1851, který byl určen k hloubení jámy, byl v roce 1873 nahrazen novým dvouválcovým stojatým parním těžním strojem s Kraftovým ventilovým rozvodem o výkonu 250 [[Koňská síla|HP]], bobinou a jednoetážovou klecí pro dva vozíky. V roce 1891 byl pohon nahrazen dvouválcovým ležatým parním strojem o výkonu 500 HP. Oba parní stroje byly vyrobeny ve Vítkovických železárnách. Nad jámou byla v roce 1892 postavena vzpěrová ocelová těžní věž 18 m vysoká.<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení = Monografie|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek III|vydání = |vydavatel = |místo = Moravská Ostrava|rok = 1931|počet stran = |strany = 110|isbn = |kapitola = Těžní stroje|poznámka = dále: Kamenouhelné doly OKR díl III...}}</ref><ref>Kulturní památky OKR... c.d., s. 116</ref><ref>Uhelné hornictví v OKR... c.d., s. 496</ref> V roce 1928 byly uváděny parametry parního stroje z roku 1891 vyrobeného ve Vítkovických železárnách takto: průměr pístů 700 mm, zdvih 1600 mm, těžní bubny měly průměr 5000 mm a šířku 900 mm, tlak páry 12 atm. Lano o průměru 35 mm, dvouetážová klec pro dva vozíky vedle sebe na etáž nebo pro 12 osob na etáž. Rychlost těžby 12 m/s, jízda s mužstvem 5 m/s, lanovnice měla průměr 4000 mm.<ref name=":7" />
'''Na jámě č. 2''' byla v roce 1924 vztyčeny nová příhradníková ocelová těžní věž vysoká 49,8 m. Parní dvouválcový těžní stroj s ventilovým rozvodem Gutehoffnungshütte z roku 1924 byl vyrobený Vítkovickými železárnami a měl výkon 3000 HP. Písty o průměru 1200 mm a délce zdvihu 1800 mm, těžní bubny měly průměr 6500 mm, šířku 1650 mm, lano mělo průměr 56 mm. Těžní klec byla čtyřpatrová pro pro dva vozíky vedle sebe nebo 14 osob. rychlost těžby 20 m/s, jízda s mužstvem 10 m/s. Lanovnice měly průměr 5500 mm.<ref>Kamenouhelné doly díl III... c.d., s. 110 těžní stroje, s. 113 těžní věže.</ref> Tento parní těžní stroj byl v 70. letech [[20. století]] sešrotován. V roce 1940 byl instalován nový elektrický těžní stroj Škoda.<ref name=":10" /> V roce 1971 byl instalován nový elektrický těžní stroj vyrobený v podniku Škoda Plzeň o výkonu 2500 kW.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Data z historie Dolu Hlubina, k.p. Ostrava (II část)|url = http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/data-z-historie-dolu-hlubina-kp-ostrava-ii-cast/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>
==== Kompresory ====
Řádek 74:
1868 první velké třídírny Hlubina a Terezie soustavy Mayerovy<ref name=":4" />. V roce 1928 bylo v provozu provizorní prádlo pro kostkové a ořechové uhlí. Třídírna byla spojena [[Lanová dráha|lanovou dráhou]] s prádlem koksovny Vítkovických železáren a měla zařízení pro odstraňování železných součástek.<ref>Kamenouhelné doly OKR díl I... c.d., s. 42.</ref>
'''Záplavka''' - Na dole Hlubina byly prováděny první pokusy se záplavkou v OKR. Jako plnící materiál, který se se zkoušel, byla granulovaná struska z vysoké pece. Důvodem byla snaha snížit náklady a potíže s odsunem strusky od vysokých pecí, snížit velikost ochranných pilířů vytěžením uhlí na těchto plochách bez rušivého vlivu na povrch. Pravidelná záplavka byla zahájená v roce [[1903]], po dvou letech místo strusky byly plaveny výpěrky z uhelného prádla.<ref>Kamenouhelné doly OKR díl II/1 ..c.d., s.119</ref> Výhodou záplavky, obdobně jako u základky je, že nemusel být zřízen odval, veškerý vytříděný kámen se vracel do podzemí. V období 1928–1929 bylo postaveno nové zaplavovací zařízení u jámy č. 2 s výkonem 40 m<sup>3</sup>/hod.<ref>Kamenouhelné doly OKR díl 1...c.d., s. 42</ref><ref name=":10">Od nálezu uhlí... c.d., s. 59.</ref>
==== Doprava ====
| |||