Verze z 12. 3. 2007, 14:15 editovat Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 3. 2007, 20:12 editovat zrušit editaci Vakomyšák (diskuse \| příspěvky) 452 editací m →‎16. a 17. století: dvěmi -> dvěma Přejít na další porovnání →
Řádek 22: == 16. a 17. století == V průběhu 16. století dochází k rozmachu [[luterství]], rovněž [[Jednota bratrská]] posiluje své pozice. Většina šlechty přestopupila k některé z těchto konfesí, a prosadila je i na svých panstvích. Utrakvismus zůstává zastoupen hlavně ve městech, která po roce [[1547]] ztratila velkou část své moci. V důsledku [[katolická reforma\|katolické reformy]] se zvyšuje i tlak katolické strany a utrakvismus se ocitá mezi ~~dvěmi~~dvěma mlýnskými kameny. [[Ferdinand I.]] se však snažil podporovat utrakvismus jako protiváhu ostatních směrů [[reformace]]. Po dlouhém úsilí přiměl [[tridentský koncil]] k uznání přijímání pod obojí. Koncil však současně zakázal podávání eucharistie dětem a ctění Jana Husa jako svatého. Ferdinand I. zamýšlel, že by obnovené [[pražské arcibiskupství]] sloužilo oběma konfesím, avšak [[Antonín Brus z Mohelnice]] odmítal světit utrakvistické kněze. Rovněž ze strany protestantismu byl vyvíjen tlak na to, aby utrakvisté opustili to, co je spojovalo s katolickou církví. V době [[česká konfese\|české konfese]] utrakviské ještě odolávali, avšak po [[Rudolfův Majestát\|Rudolfově majestátu]] se [[dolní konzistoř]] a jí podléhající utrakvistické farnosti dostaly do vlivu protestantských stavů. Mnozí přesvědčení utrakvističtí kněží v této době raději přestoupili do katolické církve, kde mohli nadále podávat pod obojí.

Utrakvismus: Porovnání verzí