Dějiny počítačů: Porovnání verzí

Odebráno 1 606 bajtů ,  před 4 lety
m (Editace uživatele 77.240.98.90 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jana Lánová)
Značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus odstraněna reference
Technologie děrných štítků o něco později umožnila návrhy prvních programovatelných strojů. Dodnes existují počítače, které technologii děrných štítků používají. Tehdejší metoda programování spočívala v tom, že programátor předal své děrné štítky ke zpracování do výpočetního střediska a čekal, jestli získá výsledky nebo výpis chybových hlášení. Pokud došlo k chybě, musel zpětně zapracovat opravu do svého programu, který mezi tím již dále vylepšil. Poté znovu odeslal štítky do výpočetního střediska a celý cyklus se opakoval.
 
== NOPE ==
== První programovatelné stroje ==
V roce [[1833]] Charles Babbage pokročil od vývoje svého „Diferenciálního stroje“ (Difference engine) k lepšímu návrhu „Analytického stroje“ („Analytical engine“), který se stal prvním univerzálním [[Turingovská úplnost|Turingovsky úplným]] počítačem (dokáže emulovat jiné stroje pouhou změnou programu bez nutnosti fyzické přestavby). Jeho cílem bylo postavit univerzální programovatelný počítač používající jako vstupní médium děrné štítky. Struktura stroje obsahovala „sklad“ (paměť) a „mlýnici“ (procesor), což mu umožňovalo činit rozhodnutí a opakovat instrukce – přesně jako to dělají dnešní počítače pomocí příkazů IF … THEN … a LOOP (resp. FOR). Jeho počítač měl pracovat s 50místnými čísly s&nbsp;pevnou desetinnou čárkou. Uvažovaný pohon měl obstarat [[parní stroj]]. Pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně, když byl nejprve zpomalen hádkami s&nbsp;řemeslníkem nepřesně vyrábějícím ozubená kola a později zcela zastaven kvůli nedostatečnému financování. Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora. Najal tedy mladou ženu se jménem [[Augusta Ada King|Ada Lovelace]] (dceru básníka [[George Gordon Byron|Lorda Byrona]]), která se tak stala prvním programátorem na světě (jako nadaná matematička se aktivně na vývoji stroje a teorie programování podílela) a na její počest byl nazván programovací jazyk [[Ada (programovací jazyk)|Ada]].<ref name="tanenbaum">{{Citace monografie
| příjmení = Tanenbaum
| jméno = Andrew, S.
| odkaz na autora = Andrew S. Tanenbaum
| titul = Modern Operating Systems
| vydavatel = Pearson Prentice Hall
| místo = New Jersey
| rok = 2008
| vydání = 3
| isbn = 0-13-600663-9
| kapitola = 1.2
| strany = 7-18
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Nultá generace ==
 
== První generace (1945 až 1951) ==
První generace je charakteristická použitím [[Elektronka|elektronek]]<ref name="tanenbaum">{{Citace monografie
První |příjmení generace= jeTanenbaum|jméno charakteristická= použitímAndrew, [[ElektronkaS.|elektronek]]<refodkaz na autora name="tanenbaum" Andrew S. Tanenbaum|titul = Modern Operating Systems|vydavatel = Pearson Prentice Hall|místo = New Jersey|rok = 2008|vydání = 3|isbn = 0-13-600663-9|kapitola = 1.2|strany = 7-18|jazyk = anglicky}}</ref> (tzv. [[elektronika]]) a v menší míře též ještě [[Elektromagnetické relé|relé]] (elektromechanika). Počítače byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. Zpočátku byl program vytvářen na propojovacích deskách, později byly využity [[Děrný štítek|děrné štítky]] a [[Děrná páska|děrné pásky]], které též sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků. V té době neexistovaly ani [[operační systém]]y ani [[programovací jazyk]]y ani [[Jazyk symbolických adres|assemblery]]. Počítač se ovládal ze [[Systémová konzole|systémové konzole]]. Jeden tým lidí pracoval jako konstruktéři, operátoři i technici, jejichž úspěchem bylo ukončit výpočet bez poruchy počítače.<ref name="kolar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kolář
| jméno = Petr
Anonymní uživatel