Indiánské jazyky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
indiánská slova přejatá do češtiny
→‎Rozdělení: přejatá indiánská lova v češtině
Řádek 7:
 
Obrázkové písmo úzce souvisí se [[znakový jazyk|znakovými jazyky]], které byly na americkém kontinentě velmi rozšířené a dlouhé časové období sloužily jako lingua franca pro mnoho indiánských kmenů. Tyto znakové jazyky jsou v současnosti rovněž na pokraji svého vymření. Vývoj a úpadek znakových jazyků mezi Indiány ilustruje [[Sněm indiánských mluvčích znakového jazyka|Sněm indiánských mluvčí znakového jazyka]] nebo dílo [[Garrick Mallery|Garricka Malleryho]].
 
== Indiánská slova v češtině ==
 
Z indiánských jazyků bylo v období 16.-19. stol. [[Přejaté slovo|přejato mnoho slov]] do evropských jazyků (španělština, portuglština, francouzština, angličtina) a jejich prostřednictím i do [[Čeština|češtiny]]. Nejvíce z nich pochází z [[Algické jazyky|algických jazyků]] (např. karibu, Manitou, squaw, tomahavk, vigvam, wapiti) [[Nahuatl|nahuatlu]] (avokádo, čokoláda, kojot, tomato), [[Aravakové|jazyků aravackých]] (hamaka, kajman, kánoe, mngrovemangrove, savana), [[Tupinambové|tupíjských]] (ananas, ara, jaguár, maniok, piraňa) nebo [[Kečujština|kečujštiny]] (koka, kondor, lama, pampa). Naopak některá slova, obecně spojovaná s indiány a pokládaná za indiánská, pochází ze španělštiny (pueblo, mustang) nebo francouzštiny (lakros, kalumet).
 
== Rozdělení ==
Počet indiánských jazykových rodin se obvykle pohybuje kolem čísla 86, izolovaných jazyků je asi 54. Tyto rodiny bývají sdružovány do tzv. [[jazykový kmen|jazykových kmenů]] - jejich členění se ovšem často liší podle jednotlivých autorů. Primárně se tyto jazyky dělí do dvou skupin na jazyky severní a jižní Ameriky. Stranou často stojí severoamerická rodina [[na-dené]], která se řadí k širší americko-asijské rodině [[dené-jenisejské jazyky|dené-jenisejských jazyků]]. Podle lingvisty [[Joseph Greenberga|Josepha Greenberga]] náleží většina domorodých amerických jazyků (krom jazyků [[na-dené]] a [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutských]] jazyků) do široce pojaté [[amerindské jazyky|amerindské jazykové rodiny]], tato teorie však dosud nebyla obecně přijata.
 
Z indiánských jazyků bylo v období 16.-19. stol. [[Přejaté slovo|přejato mnoho slov]] do evropských jazyků (španělština, portuglština, francouzština, angličtina) a jejich prostřednictím i do češtiny. Nejvíce z nich pochází z [[Algické jazyky|algických jazyků]] (např. karibu, Manitou, squaw, tomahavk, vigvam, wapiti) [[Nahuatl|nahuatlu]] (avokádo, čokoláda, kojot, tomato), [[Aravakové|jazyků aravackých]] (hamaka, kajman, kánoe, mngrove, savana), [[Tupinambové|tupíjských]] (ananas, ara, jaguár, maniok, piraňa) nebo [[Kečujština|kečujštiny]] (koka, kondor, lama, pampa). Naopak některá slova, obecně spojovaná s indiány a pokládaná za indiánská, pochází ze španělštiny (pueblo, mustang) nebo francouzštiny (lakros, kalumet).
 
=== Indiánské jazyky Severní a Střední Ameriky ===