Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 4 lety
m
(tzpo)
== Stupňování požadavků ==
[[Soubor:Konrad Henlein v Karlových Varech 1937.jpg|thumb|[[Konrad Henlein]] v Karlových Varech 1937]]
Československá vláda dávala zpočátku jasně najevo, že nepočítá se spoluprací s SdP, ale hodlá nadále jednat jen s aktivistickými stranami (aktivistické strany ale zastupovaly pouze 30 % voličů z řad sudetských Němců).<ref name="rfr1" /> Vláda však byla zanedlouho nucena zahájit jednání s SdP, jelikož vliv aktivistických stran postupně slábl. Československá vláda [[18. únor]]a [[1937]] přijala [[Program národnostní politiky]], kterým vyšla (poněkud opožděně) vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny sudetoněmecké demokratické politické strany, avšak SdP ho ihned zpochybnila a zavrhla. Bylo naprosto zřejmé, že hesla o zlepšení situace [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] v ČSR jsou záminkou, aby mohlo dojít k cíli pro německé nacionalisty prvořadého – rozbití Československa a získání jeho území. Toto potvrdil později i [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]], když ve svém projevu ve [[Vídeň|Vídni]] dne [[4. březen|4. března]] [[1941]] mimo jiné řekl: ''„Právě zde, v dunajské kotlině a [[Sudety|Sudetech]] povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu…“pangermanismu… … „AbychomAbychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu.“běhemBěhem několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně, že bylo zralé na likvidaci…“'' 16. října [[1937]] Henleina poprvé osobně přijal předseda vlády [[Milan Hodža]]. Bylo to první přijetí Henleina členem vlády.<ref>''Němci v Čechách'', s. 66.</ref> Dne [[17. říjen|17. října]] [[1937]] došlo v [[Teplice|Teplicích]] k zinscenovanému incidentu poslance SdP [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty, což však bylo henleinovskou propagandou zneužito a vyloženo jako útok proti sudetoněmeckému poslanci. Tento čin přispěl k vyhrocení situace a pomohl upoutat pozornost ciziny na sudetoněmeckou otázku. Henlein dostával pokyny z [[Berlín]]a, ve kterých byl nabádán „k ostrému vyhrocení věcí v Československu a posun sudetoněmeckých autonomistických požadavků do čela evropské politiky”. V otevřeném dopise Henlein oznámil [[Edvard Beneš|E. Benešovi]], že SdP jde o autonomii územní, nikoli o autonomii národní, což neznamenalo nic jiného, než požadavek odtržení pohraničních oblastí od Československa. V listopadu poslal K. Henlein [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], do [[Nacistické Německo|Říše]].“ V této době se vyhrocovala situace v pohraničí, [[Češi]] byli od [[Němci|Němců]] napadáni, byly jim odmítány služby v obchodu a pohostinství, byli nuceni čelit nátlaku německých výrostků v podkolenkách, kteří pořádali místní demonstrace a pochody, při nichž skandovali: „Heim ins Reich!“ (domů do Říše!)
 
16. října [[1937]] Henleina poprvé osobně přijal předseda vlády [[Milan Hodža]]. Bylo to první přijetí Henleina členem vlády.<ref>''Němci v Čechách'', s. 66.</ref> Dne [[17. říjen|17. října]] [[1937]] došlo v [[Teplice|Teplicích]] k zinscenovanému incidentu poslance SdP [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty, což však bylo henleinovskou propagandou zneužito a vyloženo jako útok proti sudetoněmeckému poslanci. Tento čin přispěl k vyhrocení situace a pomohl upoutat pozornost ciziny na sudetoněmeckou otázku. Henlein dostával pokyny z [[Berlín]]a, ve kterých byl nabádán „k ostrému vyhrocení věcí v Československu a posun sudetoněmeckých autonomistických požadavků do čela evropské politiky“. V otevřeném dopise Henlein oznámil [[Edvard Beneš|E. Benešovi]], že SdP jde o autonomii územní, nikoli o autonomii národní, což neznamenalo nic jiného, než požadavek odtržení pohraničních oblastí od Československa. V listopadu poslal K. Henlein [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Československé Slezsko|Slezska]], do [[Nacistické Německo|Říše]].“ V této době se vyhrocovala situace v pohraničí, [[Češi]] byli od [[Němci|Němců]] napadáni, byly jim odmítány služby v obchodu a pohostinství, byli nuceni čelit nátlaku německých výrostků v podkolenkách, kteří pořádali místní demonstrace a pochody, při nichž skandovali: „Heim ins Reich!“ (domů do Říše!)
 
V průběhu roku 1938 dále rostl počet členů SdP. Zatímco v lednu 1938 měla strana asi 542 000 členů, tak do března vystoupal jejich počet na 759 289.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Klimek | titul = Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2002 | počet stran = 768 | isbn = 80-7185-425-5 | poznámky = Dále jen ''Velké dějiny XIV'' | strany = 528}}</ref> Do SdP vstupovali na některých místech dokonce i starousedlí Češi s argumentem, že musí takto chránit své rodiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brandes | jméno = Detlef | odkaz na autora = Detlef Brandes | titul = Sudetští Němci v krizovém roce 1938 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 430 | isbn = 978-80-257-0605-3 | poznámky = Dále jen ''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'' | strany = 78}}</ref> K nárůstu počtu členů strany přispíval hospodářský a sociální nátlak. Mnohé německé firmy v pohraničí nutily své zaměstnance ke vstupu do SdP. Naopak především členům [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|německé sociální demokracie]] bylo vyhrožováno ztrátou zaměstnání. Stranické noviny ''Die Zeit'' zveřejnily jména německých dětí navštěvujících české školy, aby mohl být vyvíjen nátlak na jejich rodiče. Němcům, kteří nevstoupí do SdP bylo členy strany vyhrožováno, že je po připojení k Německu čeká zabavení majetku a [[koncentrační tábor]].<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 79–83.</ref>
 
{{Citát|Žít jako nenacista v sudetských okresech bylo čiré hrdinství.|britská novinářka Sheila Grant DuffDuffová v roce 1938<ref>{{Citace monografie | příjmení = Grant Duff | jméno = Sheila | odkaz na autora = | titul = Europe and the Czechs | odkaz na titul = | vydání = 3 | vydavatel = Penguin Books | místo = Harmondsworth | rok = 1938 | počet stran = 250 | isbn = | strany = 157–158}}</ref><ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 527.</ref>|200}}
 
Vzrůst členstva SdP dále akceleroval po anšlusu Rakouska. Už 17. března Henlein vyzval všechny členy aktivistických stran, aby „nestáli stranou“, ale vstoupili do jeho strany. Pod vlivem události tak odešel z vlády 23. března [[Německý svaz zemědělců]] (''Bund der Landwirte''){{#tag:ref|Při vystoupení BdL z vlády a jeho začlenění do SdP zneužil jeho předseda [[Gustav Hacker]] plné moci, kterou mu BdL pro určité případy propůjčil. Rozpuštění strany a její převedení do SdP bylo provedeno v rozporu se stranickým statutem.<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 67–68.</ref> Ne všechny místní organizace BdL přešly k SdP. Např. organizace v [[Bruntál]]e si na poslední schůzi odhlasovala, že neuznávají rozhodnutí vedení strany a raději se dobrovolně rozcházejí než aby přestoupili k SdP. Majetek místní organizace převedli na [[Deutscher Kulturverband]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Gawrecká | titul = Němci ve Slezsku 1918–1938 | odkaz na titul = | vydavatel = ÚHV FPF Slezské univerzity v Opavě | místo = Opava | rok = 2002 | počet stran = 316 | isbn = 80-86458-10-5 | strany = 230}}</ref>|group=pozn.}} a 25. března [[Německá křesťansko sociální strana lidová]] (''Deutsche Christlichsoziale Volkspartei'') a poslanci obou stran vstoupili do poslaneckého klubu SdP. Také mnoho členů těchto stran vstupovalo do Henleinovy strany. V dubnu 1938 tak stoupl počet členů strany na 770 101. Letáky SdP dokonce hlásaly, že po 31. květnu už nikdo do strany přijat nebude a podle některých pamětníků se šířila „panika z blížící se zavírací hodiny“. To bylo podpořeno i rostoucím zastrašováním a ostrakizací jinak smýšlejících obyvatel, které přesvědčily zatím nerozhodnuté o tom, že je nezbytné vstoupit do strany. V květnu tak bylo členy strany už 1 320 193 sudetskýmsudetských Němců. Vzhledem k počtu obyvatel Sudet (3 070 938 podle sčítání lidu z roku 1930) lze počet členů strany označit za mimořádně vysoký.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Zimmermann | jméno = Volker | odkaz na autora = Volker Zimmermann | titul = Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945) | vydavatel = Prostor ; Argo | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 577 | isbn = 80-7260-055-9 | isbn2 = 80-7203-390-5 | poznámky = Dále jen ''Sudetští Němci v nacistickém státě'' | strany = 52}}</ref>
 
Dne 1. května 1938 zorganizovala SdP na mnoha místech veřejné manifestace, kterých se zúčastnilo velké množství sudetských Němců. Největší demonstrace proběhly v [[Ústí nad Labem]] a v [[Děčín]]ě s účastí 70 000, respektive 55 000 lidí. Na demonstracích se provolávaly hesla ''Ein Reich, ein Volk, ein Führer'' a zdravili se vztyčenou pravicí a hesly ''Sieg Heil'' a ''Heil Hitler''.<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 125–129.</ref>
 
{{Citát|SdP dává zcela otevřeně najevo svůj protistátní a nacionálněsocialistický charakter. Obecně se počítá s brzkým připojením ke [[Nacistické Německo|třetíTřetí říši]]. Pasivní chování státních orgánů tuto domněnku potvrzuje. Téměř všichni němečtí státní a veřejní úředníci vstoupili do SdP, protože nechtějí promeškat okamžik připojení.|Zpráva frydlantskéhofrýdlantského funkcionáře DSAP ze 7. května 1938<ref>''Sudetští Němci v krizovém roce 1938'', s. 126.</ref>|200}}
 
== Krize 1938 ==