Wikipedie

Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Řádek 1:
{{Požadavek na obrázek}}
[[Profesor|Prof.]] [[Doktor medicíny|MUDr.]] '''Josef Charvát''', [[Doktor věd|DrSc.]] (* [[6. srpen|6. srpna]] [[1897]], [[Praha]] – [[31. leden|31. ledna]] [[1984]], tamtéž) byl [[Česko|český]] [[akademik]] [[Československá akademie věd|ČSAV]] a lékař [[Vnitřní lékařství|interní medicíny]], zakladatel české [[endokrinologie]]. Byl též autorem [[Filosofie|filosofických]] úvah. Léčil řadu významných osobností (např. [[Antonín Švehla]], [[Edvard Beneš]]) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce [[1968]] byl nominován na funkci [[seznam prezidentů Československa|prezidenta republiky]], kterou však nezískal.
 
== Život ==
Narodil se v chudé rodině vyučeného [[kovář]]e a [[zámečník]]a, zaměstnance ''Elektrických podniků'' v Praze. Vystudoval gymnázium v [[Praha|Praze]]. Studoval na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], v roce [[1916]] musel však studium přerušit a narukovat k [[Dělostřelectvo|dělostřelectvu]]. Později bojoval na třech různých frontách [[První světová válka|1. světové války]]. Promoval až v roce [[1923]]. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku [[inzulin]]u.
 
Později studoval ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]] ([[Londýn]], [[Cambridge]]). V roce [[1933]] se stal profesorem [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]]. Roku [[1937]] založil ''Československou endokrinologickou společnost'' a byl jejím prvním předsedou -– s výjimkou let 1949 -– 1951 -– až do roku [[1973]].
 
Dne [[1. září]] [[1939]] byl zatčen [[Gestapo|gestapem]] pro odbojovou aktivitu a vězněn ve [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a v koncentračních táborech [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]]. O jeho propuštění se měl zasloužit tehdejší [[Švédsko|švédský]] korunní princ [[Gustav VI. Adolf]] údajnou přímou intervencí u [[Adolf Hitler|Hitlera]]. S Gustavem Adolfem se Charvát sice znal ze skautského setkání [[rovermoot]] ve [[Švédsko|Švédsku]] z roku [[1937]], ale tuto účelovou historku vyvrátilo pátrání mladého australského novináře W. H. Burkeho (*1983), nazvané Třicet čtyři (kniha vyšla v češtině v roce 2013 v nakladatelství Academia pod názvem Čtyřiatřicet) – propuštění zařídil Albert Göring, mladší (a nejspíše nevlastní) bratr význačného nacisty Hermanna Göringa, inženýr a dosazený ředitel Škodových závodů, se kterým se Charvát znal z předválečné doby. Svého příjmení Göring využil nejen k propuštění profesora Charváta, ale i k pomoci dalším 33 lidem, významným i obyčejným. Po válce byl očištěn norimberským i českým soudem.
 
Od roku [[1912]] až do [[Druhá světová válka|2. světové války]] se aktivně věnoval [[Skauting|skautingu]]. V roce [[1932]] byl zvolen místostarostou [[Svaz skautů a skautek Republiky československé|Svazu skautů a skautek Republiky československé]] a po rezignaci [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení činnosti skautské organizace v roce [[1938]].<ref>[http://www.nidm.cz/inspiromat/inspiromat-01-2011/galerie-osobnosti/josef-charvat-a-jeho-doba Josef Charvát a jeho doba – skauting]</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Charvát_(lékař)“