Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí

{{Viz též|Pakt Ribbentrop-Molotov|DějinyZločiny Sovětského svazu 1940–1945za druhé světové války|Východní fronta (druhá světová válka)}}

{{Viz též|Dějiny Sovětského svazu 1945–19531940–1953}}

[[Rudá armáda]] obsadila [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní Evropu]] {{Doplňte zdroj}}. Díky tomuto, v mnoha ohledech pyrrhovu vítězství, (26 milionů mrtvých, zničená velká část země a ekonomika) získal SSSR ohromnou výhodu a komunisté byli v určitém okamžiku vnímáni jako spasitelé lidstva. Sovětský svaz získal zpět území, která ztratilo ještě carské Rusko [[Brestlitevský mír|Brestlitevským mírem]] v roce [[1917]]; velkou část [[Východní Evropa|východní Evropy]] a tehdejšího [[Finsko|Finska]]. Změnily se hranice mnohých [[Svazová republika|svazových republik]], například [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] či [[Litva|Litvy]].

Ve východním bloku došlo k destalinizaci se zpožděním. Stejně jako roku [[1953]] došlo k povstání v NDR, o tři roky později se [[Maďarské povstání|situace zhoršila]] i v [[Maďarsko|Maďarsku]]. Země směřovala k [[neutralita|neutralitě]] [[rakousko|rakouského]] vzoru, což by samozřejmě ohrozilo jednotu spojenců tehdejšího [[východní blok|východního bloku]]. Veřejná diskuze se nakonec však obrátila směrem k plné nezávislosti Maďarska na [[Sovětský svaz|SSSR]] a odstranění tehdejšího [[lidová demokracie|lidově demokratického zřízení]]. Předseda KSM [[ErnöErnő GeröGerő]] proto požádal SSSR o vojenský zásah a bylo mu vyhověno. Nová vláda [[ImréImre Nagy]]ho vyhlásila sice [[neutralita|neutralitu]] a svobodné volby, zemi však následně začaly na přelomu října a listopadu obsazovat sovětské tanky a následoval režim obdobný [[Československá socialistická republika|československé]] [[normalizace|normalizaci]].<ref>Johanna Granville [http://books.google.com/books?id=RkaWTipqnecC&printsec=frontcover&dq=%22johanna+granville%22&lr=&as_drrb_is=q&as_minm_is=0&as_miny_is=&as_maxm_is=0&as_maxy_is=&as_brr=0&as_pt=ALLTYPES "The First Domino: International Decision Making During the Hungarian Crisis of 1956"], Texas A & M University Press, 2004. ISBN 1-58544-298-4.</ref>

Ne vše se však zdařilo. Na počátku 60. let [[Sovětský svaz|SSSR]] ukončil spolupráci s [[Čínská lidová republika|ČLR]]. Důvodů k tomu bylo hned několik; především rozdílný pohled na budování [[socialismus|socialismu]] a [[komunismus|komunismu]] v obou zemích – tyto neshody se vlekly v podstatě již od konce let padesátých. Jednou z věcí, se kterou se Číňané nesmířili, bylo ale Chruščovovo řešení [[Karibská krize|Kubánské raketové krize]], která roku [[1962]] přivedla svět téměř na pokraj [[jaderná válka|jaderné války]]. Po této roztržce se k ČLR přidala ještě [[Albánie]]; vztahy mezi SSSR a Albánií se zhoršily již v prosinci [[1961]]. [[Komunistický tábor]] se tak rozdělil na několik částí; na Sovětský svaz a jeho spojence, na ČLR a její spojence a na oficiálně nezávislou [[Jugoslávie|Jugoslávii]], jejíž vůdce [[Josip Broz Tito]] rovněž odmítl se SSSR spolupracovat.

Obrat pak přišel až v éře [[Leonid Iljič Brežněv|Leonida Brežněva]] (od roku [[1964]]), kdy se situace do jisté míry zkomplikovala. Rostoucí životní úroveň obyvatelstva vedla k zvyšování požadavků na systém, který toho již do určité míry nebyl schopen – složitější výrobu stále většího množství komodit s nadále komplikovanějšími toky surovin a polotovarů již přestávalo být možné řídit dlouhodobými [[pětiletka|plány]]. SSSR jako jedna z vyspělých zemí se sice dokázal byť i za cenu velkých nákladů poměřovat vojensky i se zbytkem světa, v oblasti rozvoje společnosti ale neprobíhaly podstatné změny, což nakonec vedlo k stagnaci (tehdy se používal termín {{Vjazyce|ru}} {{cizojazyčně|ru|застой}}, ''zastoj'').

Po smrti Brežněva v roce [[1982]] nastoupil do funkce předsedy Nejvyššího sovětu [[Jurij Vladimirovič Andropov|Jurij Andropov]], avšak pouze na dva roky, neboť [[9. únor]]a [[1984]] zemřel. Příčinou byl hlavně vysoký věk. Andropova nahradil [[Konstantin Ustinovič Černěnko|Konstantin Černěnko]], který však svojí pozici zastával ještě kratší dobu – pouhý rok. Bylo mu již 72 let, navíc jeho zdraví bylo nevalné již v době jeho zvolení. V březnu [[1985]] byl vybrán tehdy poměrně mladý [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]], ve víře, že přinese změnu.

Vnitrozemským problémem se staly spory o [[Náhorní Karabach]], který byl součástí [[ÁzebrajdžánskáÁzerbájdžánská SSRsovětská socialistická republika|Ázerbajdžánské SSR]], ale obývaný [[Arméni|Armény]]. [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménská SSR]] vydala rezoluci, požadující připojení oblasti k svému území, avšak tomu nebylo vyhověno. Mezi oběma stranami se tak [[Válka o Náhorní Karabach|začaly objevovat násilnosti]], které centrální vláda vyřešila posílením přítomnosti policejních a vojenských sil v regionu; z oblasti odešly první vlny uprchlíků. Ideál jednotného sovětského lidu tak byl velmi zdiskreditován, nyní již i veřejně a v televizi.