Starý patriciát: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 13 lety
m
robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
(rekat)
m (robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace)
 
==Vznik starého patriciátu==
Během [[Vrcholně středověká transformace|transformačních]] procesů, které v českých zemích proběhly především ve [[13. století]] a ve svém důsledku přetvořily raně středověký [[PřemyslovciDynastie Přemyslovců|přemyslovský]] stát ve stát vrcholně středověký, vzniklo dostatečné množství příležitostí, které pomohly schopným jedincům akumulovat nezvyklé množství hmotného bohatství a zároveň získat společenské postavení spojené s výkonem moci. V některých českých městech se vytvořila skupina měšťanských rodů, u kterých se předpokládá, že své bohatství získaly z podnikatelské činnosti spojené s nálezy drahých kovů a z činnosti spojené se zakládáním nových [[Město|měst]]. Dalším zdrojem jejich zisků mohla být obchodní činnost zdárně se rozvíjející spolu s vytvořením a rozšířením horních společenských vrstev ochotných platit za dovážené luxusní zboží. Vedle toho je pravděpodobné, že částečně nově vznikající starý patriciát těžil i z finančních transakcí a půjček a podílů na [[Kutná Hora|kutnohorských]] atd. dolech a [[Mincovna|mincovnách]]. Přestože jednotlivé rody sídlily v určitém městě, je zřejmé, že se jejich podnikatelská a obchodní činnost často rozvíjela po celém území českého státu. Výrazné jsou především vazby pražského patriciátu na kutnohorské podnikání.
 
Na [[Staré Město pražské|Starém Městě pražském]] mezi nejdůležitější [[patriciát|patricijské]] rody patřili [[Olbramovci]], [[Velflovci]], [[Kokotovci]], [[Volframovci]], rod [[Od Kamene]], [[Rokczaneři]], [[Štukové]], [[Beneschaweři]], [[rod z Chebu]] a některé další.
 
==Moc starého patriciátu==
Velká část starého patriciátu pravděpodobně časem ustala s obchodními aktivitami a stali se z nich v podstatě [[rentiéři|rentiéři]], kteří žili z pronajímání stavebních parcel nebo domů na nich vystavěných ostatnímu obyvatelstvu. Tato ekonomická, ale i právní převaha (vlastník domu či [[Městská parcela|parcely]], ze které platil rentu, nemohl s těmito volně disponovat) vedla k v podstatě závislému postavení chudších obyvatel měst na těchto patriciích.
 
Jednotlivé patricijské rody podporované svými klienty často bojovaly i násilnými prostředky o moc ve městě a o účast na [[Městská rada|městské radě]] nebo i [[Obec|městské obci]]. Obvykle, jak je prokázáno především opět v Praze, drželi pevně ve svých rukou i obsazení úřadu [[rychtář]]e.
 
Na počátku [[14. století]] se patricijské rody cítily natolik silné, že se požadovaly i účasti na celozemské vládě. Už za [[Václav II.|Václava II.]] někteří jejich členové seděli v [[Královská rada|královské radě]]. Po roce [[1306]] jejich vliv na celozemské záležitosti posílil. Z důvodů kodifikace svého postavení (tak, jak se ho dostalo [[Domažlické dohody|domažlickými dohodami]] [[Šlechta|šlechtě]] v roce [[1318]]) patriciát podnítil nakonec neúspěšnou vzpouru proti [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]] v roce [[1319]]. Po tomto pokusu se patriciát jako celek nadále na celozemské moci nepodílel a po příchodu Janova syna [[Karel IV.|Karla]] do Čech i jeho moc v Praze poklesla.
 
 
*[[Jaroslav Mezník|Mezník J.]] ''Praha v době předhusitské''. Praha 1990.
*[[Jiří Šusta|Šusta J.]] ''Dvě knihy českých dějin I., II''. Praha 1926.
 
 
[[Kategorie:Česká města ve středověku]]
42 548

editací