Verze z 27. 9. 2014, 18:49 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací vložen nadpis zdrojů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 10. 2015, 20:35 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací m →‎Halštatská mohylová kultura: Odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 12: Halštatská kultura se rozšířila na obrovské území. Od [[Francie]] přes [[Německo]], [[Švýcarsko]], [[Rakousko]], [[Čechy]] a [[Morava\|Moravu]] (Na území Čech byl nejrozšířenější kmen [[Bojové\|Bojů]]) až na západní část dnešního [[Slovensko\|Slovenska]]. Toto území bylo považováno za pravlast [[Keltové\|Keltů]]. V této době se ve střední Evropě vyskytovaly jazykově a kulturně velmi příbuzné kmeny (což je spojovalo). Tyto kmeny [[migrace\|migrovaly]], bojovaly společně i proti sobě a obchodovaly spolu. Jedním z významných obchodních středisek byl [[Hallstatt]], kde se těžila [[Halit\|sůl]], která se vyvážela i do velmi vzdálených míst. Pro tuto dobu byly pro oblasti s vyspělou halštatskou kulturou typické komorové hrobky pod [[Mohyla\|mohylou]], často s dřevěnou vnitřní konstrukcí, někdy i s kruhovitým příklopem na obvodu [[Mohyla\|mohyly]]. V [[Česko\|Česku]] se tyto komorové hroby dají najít v [[Hradenín\|Hradeníně u Kolína]], [[Lhotka nad Labem\|Lhotce u Litoměřic]], [[Straškov-Vodochody\|Straškově u Roudnice]] a v [[Lovosice\|Lovosicích]]. Tato kultura ovládající jižní a západní Čechy patřila k okruhu západním halštatských kultur a byla příbuzná s [[~~Kultura~~Bylanská ~~bylanská~~kultura\|kulturou bylanskou]]. [[Bylanská kultura~~\|Kultura bylanská]]~~ byla společně s halštatskou kulturou a jinými méně významnými kulturami posledním krokem ke keltizaci [[Česko\|Česka]]. I místní lidé se postupem doby včlenili do keltské kultury. Na přelomu 6. a 5. stol. př. n. l. na území Česka začaly stále víc proudit cizí [[kmen (sociologie)\|kmeny]] a [[rod (genealogie)\|rody]] ze západu. Splynuly s původním obyvatelstvem a obsazovaly nové kraje. Je třeba uvědomit, že zde v těchto dobách byl obrovský prales, který zmiňuje [[Julius Caesar\|Gaius Julius Caesar]] ve svých ''[[Zápisky o válce galské\|Zápiscích o válce galské]]''. Umělecká tvorba se opírala převážně o geometrické tvary. Od [[7. století př. n. l.\|7. století]] se objevuje bohatá koňská výstroj, z toho se usuzuje, že kůň byl v této době velmi důležitým. Mezi jezdecké vybavení patřila mimo jiné dvojdílná [[udidlo\|udidla]], tyčinkové [[postranice]] (které nahradily polokruhovité), bohaté koňské řemení, [[jho\|jha]] pro dvouspřeží a díky rozvinutému obchodu i čtyřkolové vozy pro větší objemy nákladů.

Doba halštatská: Porovnání verzí