Sasko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+wikilink
Řádek 63:
Označení Sasko se ve zhruba dnešním smyslu používá od [[6. leden|6. ledna]] [[1423]], kdy po smrti [[kurfiřt]]a [[Albrecht II. Saský|Albrechta II. Saského]] z askánsko-wittenberské linie rodu [[Askánci|Askánců]] udělil král [[Zikmund Lucemburský]] [[Míšeňsko|míšeňskému]] markraběti [[Fridrich IV. Bojovný|Fridrichu IV. Bojovnému]] (Friedrich IV. der Streitbare) z rodu [[Wettinové|Wettinů]] za jeho oddané služby vévodství [[Sasko-Wittenberg]] a spolu s ním i kurfiřtský hlas, čímž vzniklo [[Saské kurfiřtství]]. Rod Wettinů tak soustředil ve svých rukách jak titul saského kurfiřta, tak i vévody.
 
Kurfiřt [[Fridrich II. Jemnocitný]] (1426–1464) vládl původně společně s vévodou Wilhelmem, ale již v roce 1440 došlo k rozdělení míšeňského území: Wilhelm obdržel Durynsko (vévodství) a Fridrichovi zůstala zbývající část. Po bratrovražedných válkách v dalších desetiletích došlo 11. listopadu 1485 v [[Lipsko|Lipsku]] k novému rozdělení wettinských zemí mezi kurfiřta Ernsta (1464–1486) a Albrechta, přičemž první dostal vlastní Míšeňsko, druhý Durynsko, a [[Osterland]] si rozdělili mezi sebe. Zároveň tak byly vytvořeny dvě linie rodu: ernestinská (kurfiřtská) a albertinská (vévodská). Poslední kurfiřt z ernestinské linie byl sesazen 19. května 1547 po porážce ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]], a tak přešel 4. června 1547 kurfiřtský titul spolu s částí území na vévodu [[Mořic Saský|Mořice Saského]] (1541–1553) z albertinské větve. Mořic zvětšil majetek nákupy a výměnami ([[Vogtland (oblast)Fojtsko|Vogtland]]).
 
==== Období od roku 1635 do 11. prosince 1806 ====