Freiburg im Breisgau: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: Malá úprava |
|||
Řádek 47:
Roku [[1620]] převzali univerzitu jezuité a v letech [[1632]]-[[1644]] drželi město Švédové. V letech [[1679]]-[[1697]] a [[1713]]-[[1744]] patřil Freiburg Francii a [[Ludvík XIV.]] jej dal stavitelem [[Vauban]]em opevnit. [[1796]] se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku [[1805]] jej [[Napoleon I.]] přiřkl Bádensku. [[1827]] bylo ve Freiburgu založeno [[biskupství]], roku [[1845]] bylo město připojeno na železnici a [[1848]] se zde bojovalo na barikádách. Od roku [[1871]] byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel. Např. v roce [[1901]] zde začala jezdit [[tramvaj]]. Za [[První světová válka|první světové války]] bylo město poškozeno bombardováním a pak hospodářsky postiženo tím, že sousední [[Alsasko]] připadlo po roce [[1918]] opět Francii (jako již před rokem [[1871]]).
Roku [[1938]] byla vypálena [[synagoga]] a v roce [[1940]] byli všichni [[Židé]] z města deportováni do koncentračních táborů. Při velkém spojeneckém náletu [[27. listopad]]u [[1944]] zahynulo asi 2 800 obyvatel a značná část města byla zničena, avšak [[katedrála]] zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a
Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny v obci [[Wyhl]], má ve městě silné zastoupení politická strana [[Zelení (Německo)|Zelených]] (nyní [[Svaz 90/Zelení]] - ''Bündnis 90/Die Grünen''). Roku [[1996]] překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.
| |||