Stres: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.200.59.105 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Kovář BK
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Podle této definice je stres odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
 
=== Druhy psychologického stresu ===
Následující dělení zavedl roku 1975 [[Hans Selye]]:
 
* '''Eustres''' – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.
* '''Distres''' – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.
 
=== Psychické reakce na stres ===
Psychické reakce zahrnují přizpůsobení, [[úzkost]] a [[deprese (psychologie)|depresi]]. Pokud stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jedná se o eustres. Tento druh stresu patří k hlavním [[motivace|motivačním]] prvkům lidského konání. Může například vést k lepšímu učení.<ref>http://phys.org/news/2015-10-stress-adolescence-rats-future.html - Stress in adolescence prepares rats for future challenges</ref> Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne určitou mez (distres), může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné (únik) nebo depresivní (ústup) chování.
 
=== Fyzické reakce na stres ===
Řádek 27 ⟶ 29:
 
Stresová odpověď aktivuje sympatoadrenální osu:
# [[Nerv]]ové řízení. Stimuluje se činnost [[sympatikus|sympatiku]], tj. jedné ze složek vegetativního nervstva, kterékterý neovládámenení svojíovládán vůlí. Neuromediátorem, tedy látkou, která přenáší nervové impulzy sympatiku na výkonné orgány, je [[noradrenalin]] (norepinefrin). Druhá složka vegetativního nervstva, [[parasympatikus]], má převládající vliv v organismu, neboť řídí životně důležité funkce. Poměr vlivu sympatiku a parasympatiku na vnitřní orgány závisí na tom, zda je organismus v klidu, nebo podává nějaký výkon.
# [[Hormon]]ální řízení. Mozek aktivuje osu [[hypothalamus]] – [[hypofýza]] – [[nadledvina|nadledviny]]. Hypothalamus je část mozku, kde se nacházejí různá řídící centra, mj. kontroluje i hladinu různých hormonů v [[krev|krvi]]. Je-li to potřeba, vysílá chemické signály do podvěsku mozkového (hypofýzy), který reaguje vyplavením hormonů přímo ovlivňujících činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí. V případě stresové reakce je stimulována činnost nadledvin. Dřeň nadledvin uvolní do krve [[adrenalin]] (epinefrin), který je strukturálně podobný noradrenalinu a má i podobné (i když ne úplně stejné) účinky. Kůra (cortex) nadledvin produkuje steroidní hormony, tzv. [[glukokortikoidy]] – [[kortizol]] a [[kortizon]], které hrají důležitou roli v regulaci [[metabolismus|metabolismu]]. Adrenalin a glukokortikoidy se řadí mezi tzv. stresové hormony (obvykle se mezi nimi uvádí i noradrenalin, který však není hormon, ale přenašeč nervových vzruchů – neuromediátor).
 
Řádek 45 ⟶ 47:
 
=== Psychosomatická onemocnění ===
Výše uvedené změny nejsou samozřejmě úplným výčtem toho, co se děje v organismu při stresu. Z výše popsaného však vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci mechanismů, které umožňují krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, což je dáno využitím rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje přežití jedince v přírodě. Stejná reakce se však spouští i v případě, žekdy moderníje člověk jeorganismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Způsob života často vede k tomu, že člověkorganismus nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Pokud není schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života. Později se podílejí na rozvoji onemocnění, která představují reálné nebezpečí ohrožení života.
 
Onemocnění, na jejichž vzniku se podílí psychická nepohoda a silné emoce, se souhrnně nazývají [[psychosomatika|psychosomatická]], což vystihuje fakt, že stav duše (psyché) a těla (soma) se vzájemně ovlivňují.<ref name="zdraví">{{Citace monografie
Řádek 134 ⟶ 136:
* [[Frustrace]]
* [[Deprivace]]
* [[Hans Selye]]
 
=== Externí odkazy ===