Otevřít hlavní menu

Změny

m
Robot: Nahrazení kategorie Osobnosti z Prahy za Lidé z Prahy; kosmetické úpravy
 
== Život ==
Narodil se v obci Waldheim<ref name="ZlPha1886">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 3 | číslo = 52 | strany = 830 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/3.1885-1886/52/830.png| issn =}}</ref> na [[Tachov]]sku (po 2. světové válce přejmenovaná na Zahájí, zanikla r. 1952)<ref>[http://www.obeclesna.cz/index.php?nid=1902&lid=CZ&oid=198860 Historie obce Lesná]</ref> v rodině finančního úředníka.<ref name="ZlPha1886" /> Po studiích na gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířskou akademii]].<ref name="ZlPha1886" /> Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě.<ref name="Svet1887">{{Citace periodika | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | autor = | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1886 | měsíc = 12 | ročník = 21 | číslo = 3 | strany = 33 - 34 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/21.1887/3/33.png | issn =}}</ref> Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc [[Josef Jiří Kolár]] uvedl do [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]].<ref name="Svet1895">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1895 | měsíc = 12 | ročník = 30 | číslo = 5 | strany = 57 - 58 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=SvetozorII/30.1895-1896/5/57.png | issn =}}</ref> Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v [[Heinrich Clauren|Claurenově]] veselohře ''Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku''. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře ''[[Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete]]'', když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854–58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat.<ref name="Svet1887" />
 
V 60. letech přešel Kolár do [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]] a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – [[František Ferdinand Šamberk|Šamberk]] – [[Eliška Pešková|Pešková]] – Čermáková.<ref name="Svet1887" /> Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. ([[Ladislav Stroupežnický|Stroupežnického]] ''Velký sen''),<ref name="ZlPha1885">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1885 | měsíc = 1 | ročník = 2 | číslo = 14 | strany = 174 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/14/174.png | issn =}}</ref> šašek (''[[Král Lear]]''), Polonius (''[[Hamlet]]'') a Napoleon ([[Emanuel Bozděch|Bozděchův]] ''Světa pán v županu''). Podle [[Jan Neruda|Jana Nerudy]] (v článku v ''Osvětě'' z roku 1876) sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní.<ref name="Svet1895" />
 
V divadle hrál Kolár čtyřicet let; jeho poslední dvě role před odchodem do důchodu v roce 1891 byly Kryštof ze Švamberka (''Zvíkovský rarášek'') a Mikuláš Dačický (''Paní mincmistrová'', obě hry od Stroupežnického). I v posledních letech života se občas objevoval na jevišti.<ref name="Svet1895" />
Jak v Prozatímním, tak i později v [[Národní divadlo|Národním divadle]] působil také jako úspěšný režisér. Po odchodu strýce Josefa Jiřího Kolára se stal vrchním režisérem činohry, opery i baletu. V letech 1873 – 74 byl i ředitelem Prozatímního divadla. Jeho specialitou bylo aranžování živých obrazů; nejvíc se jich odehrálo během [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy]] r. 1891. [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] v roce 1895 se už nemohl aktivně zúčastnit ze zdravotních důvodů a koncem téhož roku po dlouhé nemoci zemřel.<ref name="Svet1895" />
 
Kolár se uplatnil i jako kreslíř, ilustrátor a kostýmní výtvarník. Pro ''[[Humoristické listy]]'' nakreslil množství obrázků, včetně [[karikatura|karikatur]] neoblíbených rakouských politiků [[Eduard Herbst|Herbsta]] a [[Anton von Schmerling|Schmerlinga]].<ref name="HumL1881">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Kolár | periodikum = Humoristické listy | odkaz na periodikum = Humoristické listy | rok = 1881 | měsíc = 11 | ročník = 23 | číslo = 48 | strany = 378 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/23.1881/48/378.png | issn =}}</ref>
 
František Kolár byl ve své době uznávaný jako jeden z nejnadanějších herců s velkým vlasteneckým cítěním<ref name="ZlPha1885" />. Oceňována byla i jeho režie, při které využíval svého výtvarného nadání a vzdělání k aranžování působivých scén.<ref name="Svet1887" />
[[Kategorie:Kostýmní výtvarníci]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]
[[Kategorie:OsobnostiLidé z Prahy]]
[[Kategorie:Narození 29. ledna]]
[[Kategorie:Narození 1829]]
113 776

editací