Verze z 23. 7. 2015, 10:10 editovat KasparBot (diskuse \| příspěvky) 3 566 editací Autoritní data moved to Wikidata ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2015, 20:34 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací Hôtel de Ville, portály, typo, delink rozc Přejít na další porovnání →
Řádek 12: \| škola = [[racionalismus]] (kartezianismus) / [[okazionalismus]] \| zájmy = [[teorie poznání]], [[metafyzika]], [[morální filosofie]], [[teologie]], [[psychologie]], [[matematika]] \| ideje = [[panenteismus]], teorie inteligibilní rozlehlosti, odmítnutí racionalistické [[koncepce]] [[kauzalita\|kauzality]], [[syntéza]] [[Svatý Augustin\|Augustinovy]] a [[René Descartes\|Descartovy]] filosofie \| alma mater = Collège de la Marche; Collège de Sorbonne ([[Pařížská univerzita]]) \| díla = ''De la recherche de la vérité'' Řádek 27: Stejně jako mnozí jiní tehdejší teologové i Malebranche se domníval, že [[kartezianismus]] je vhodnějším filosofickým základem teologie než [[aristotelismus]]. Při svém studiu se Malebranche soustředil především na ty části Descartovy [[Metafyzika\|metafyziky]], k nimž existovaly odpovídající momenty v [[Svatý Augustin\|Augustinově]] myšlení. Stejně jako mnoho dalších, ani on nesouhlasil s Descartovým pokusem o vyřešení [[Filosofie mysli\|psychofyzického problému]] (Descartův [[Dualismus (filosofie)\|dualismus]]). Nejlepším řešením je podle něj [[okazionalismus]]. V roce [[1674]] byl vydán první svazek široce koncipovaného díla ''De la Recherche de la Vérité'' (O hledání pravdy). V roce [[1675]] byl vydán druhý svazek a v roce [[1678]] třetí, poslední. Vzhledem k tomu, že toto dílo vyvolalo vlnu kritiky, třetí svazek je koncipován jako vysvětlení řady námitek. Následovalo mnoho dalších děl, která byla přijata ze strany teologů a filosofů bouřlivě. ~~Malebhranche~~Malebranche se tak dostal do sporů. Největší význam má spor s karteziánem [[Antoine Arnauld\|Arnauldem]]. Malebranche nemůže být označován za karteziána v přísném slova smyslu, především kvůli jiné orientaci jeho filosofického myšlení. Zatímco Descartes přiznal metafyzice úkol ospravedlnit realistický nárok na poznání, Malebranche ji používal k založení náboženských [[Dogma\|dogmat]] a náboženské morálky. Ústředním bodem jeho filosofie se stala teologie. Malebranche upouští od Descartovy metafyziky poznání a preferuje teologii poznání, kde poznání vykládá jako osvícení Bohem, nazírání pravdy v Bohu, tedy zření Boha. Jeho spekulace ústí až v [[Mystika\|mystickou]] myšlenku jednoty veškerého bytí, čímž se velmi vzdaluje svým prvotním myšlenkovým konceptům. Řádek 108: * Steven Nadler (ed.): ''[http://books.google.cz/books?id=-FwicVQ_H-kC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false Malebranche]''. 1st publ. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. xi, 319 s. Cambridge companions to philosophy. ISBN 0-521-62212-3. == Zajímavost == Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy [[Hôtel de ville de Paris]]. == Související články == Řádek 117 ⟶ 119: * {{Wikicitáty\|osoba=Nicolas Malebranche}} * [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/295736-malebranche ''Ottův slovník naučný'', heslo Malebranche] * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/malebranche/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Nicolas Malebranche] * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/malebranche-ideas/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Malebranche's theory of ideas and vision of God] * {{en}} [http://www.earlymoderntexts.com/f_maleb.html Malebranche's ''Dialogues on Metaphysics'': A good introduction to his philosophy.] * {{en}} [http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Nicolas_Malebranche Heslo Malebranche v Catholic Encyclopedia] {{Autoritní data}} {{Portály\|Filosofie\|Francie\|Lidé}} {{DEFAULTSORT:Malebranche, Nicolas}} [[Kategorie:Francouzští filozofové]]

Nicolas Malebranche: Porovnání verzí