Pracovní úraz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 34:
 
== Náhrady škod, které vznikly v důsledku pracovního úrazu ==
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, který neskončil jeho smrtí, musí zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu nebo nemajetkovou újmu odpovídá podle § 369270 zákoníku práce, poskytnout náhradu za:
#'''ztrátu na výdělku'''
#* po dobu [[pracovní neschopnost]]i – rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a náhradou mzdy, při dlouhodobé pracovní neschopnosti musí být vyplácena pravidelně měsíčně, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak
Řádek 59:
| strany = 44–45
| isbn = 978-80-87996-00-3
}}</ref> jiní se ale domnívali, že zmíněná vyhláška nebyla zrušena v oblasti pracovněprávních vztahů, a bylaje zde proto použitelná i nadále.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bělina
| jméno = Miroslav
Řádek 72:
| strany = 1543, 1583–1584
| isbn = 978-80-7400-290-8
}}</ref> Tento názor je mimo jiné potvrzen i v důvodové zprávě k připravovanému novému nařízení vlády, která jej odůvodňuje ustanovením § 2401 občanského zákoníku. Při postupu podle ní zdravotní újmu do 30. 9. 2015 bodově ohodnotilohodnotí lékař, přičemž za jeden přiznaný bod náleželonáleží 120&nbsp;Kč náhrady (nedošlo-li k mimořádnému zvýšení podle §&nbsp;7 odst.&nbsp;3 vyhlášky). V praxi zdravotní pojišťovny postupují podle stanoviska [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstva práce a sociálních věcí]] a [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstva zdravotnictví]] z ledna 2014 a náhrady za pracovní úrazy hradí ve výši 120&nbsp;Kč za bod, přičemž bodové ohodnocení je počítáno podle pravidel této vyhlášky.<ref>{{Citace monografie
| titul = Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví k postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku
| url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/17137/stanovisko_odskodnovani.pdf
Řádek 80:
| měsíc = 01
| den = 28
}}</ref> Definitivní právní řešení přinese nové [[nařízení vlády]], které má být vydáno na základě zmocnění, jež je uvedeno v §&nbsp;271c odst.&nbsp;2 novelizovaného zákoníku práce (novela nabydenabyla účinnosti 1.&nbsp;října 2015).<ref>Čl. I bod 11 zákona č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=8886 Dostupné online.]</ref> Vláda jeho projednání již několikrát odložila, a tak se zatím stále postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účelem jeho vydání, jak uvádí důvodová zpráva, je narovnání náhrad poskytovaných podle zákoníku práce vůči náhradám poskytovaným podle občanského zákoníku. Částka za bod má proto činit 250 Kč.
#'''účelně vynaložené náklady spojené s léčením''' – například doplatky cen léků, platba za posudek o bolestném
#'''věcnou škodu''' – například rozbité hodinky, poškozený soukromý oděv, náklady na zajištění pomoci v domácnosti v době dočasné pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu
Řádek 86:
Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.<ref>§ 361 odst. 2 zákoníku práce</ref>
 
V případě [[smrt]]elného pracovního úrazu vznikají nároky na jiné náhrady škod – viz § 375271g až § 271j zákoníku práce.
 
== Práva odborové organizace týkající se pracovního úrazu ==