Gramofonová deska: Porovnání verzí

Monofonní záznam má podobu vlnovky, kdy hrot (chvějka) kmitá horizontálně ze strany na stranu, jde vlastně o kopii pohybu [[Membrána|membrány]] [[Mikrofon|mikrofonu]]. U [[Stereo|stereofonního]] záznamu je použit další směr, kdy jehla kmitá taky dolů. Pro představu: Pokud jehla kmitá přímočaře v úhlu 45° od svislice, je zvuk (v ideálním případě) slyšet jen z jednoho kanálu. Je to dáno tím, že přenoska je konstruována tak, aby se dal rozlišit pravý a levý kanál. Což je samozřejmě možné jen u elektrických přenosek, kdy je v podstatě jedno jestli jde o přenosku (v tomto případě přesněji) [[Krystalová vložka|vložku krystalovou]], nebo [[Magnetodynamická přenoska|magnetodynamickou]] (pracující na principu [[Zákon elektromagnetické indukce|elektromagnetické indukce]]). U [[Krystalová vložka|krystalové vložky]] samozřejmě na úkor kvality reprodukce, a trvanlivosti gramodesek. Slangově byla v některých kruzích označována za „hoblovačku“, díky své „tvrdé charakteristice“, protože k přenosu signálu byl vyžit princip deformace krystalu. Na rozdíl od [[Magnetodynamická přenoska|magnetodynamické přenosky]], kde je na chvějce, na opačném konci jehly miniaturní [[magnet]], který je volně uložen v [[Elektrická vodivost|elektricky vodivém]] pouzdře.

 

 

V současnosti jsou gramofonové desky vydávány pouze okrajově, v malých nákladech jako sběratelské edice, popřípadě jsou vydávány nezávislými vydavateli nekomerční hudby.