Ústní lidová slovesnost: Porovnání verzí

Přidáno 958 bajtů ,  před 6 lety
m
připsala jsem přehledné rozdělení ULS
m (narovnání přesměrování)
m (připsala jsem přehledné rozdělení ULS)
[[Lidová slovesnost]] je součást [[Folklór|folkloru]].
 
== Charakteristické rysy ústní lidové slovesnosti ==
== Znaky ==
* anonymita (neznámé autora)
* autor je neznámý, resp. je jich celá řada, a žádný z nich nevznáší právo na výsledný text (produkt);
* kolektivní st (podílí se zde více autorů, není originální)
* šíří se ústně; během přenosu od vypravěče k posluchači (jenž se vzápětí stává také vypravěčem a vypráví příběh jinému posluchači) se text mění; neexistuje tedy žádný "kanonický" text, jen jeho různé varianty;
* všeobecná znalost (všichni známé, např. O Jeníčková a Mařence)
* texty ÚLS jsou variabilní;
* účelovost (je zde účel)
* ÚLS zpravidla obsahuje ponaučení, obecně platí, že je spíše konzervativní a nese v sobě nahromaděnou zkušenost mnoha generací;
* variabilita (existují různé verze)
* kolektivnost (aby ÚLS fungovala tak, jak má, je třeba živého kontaktu mezi vypravěčem a jeho posluchači: počítá se s tím, že posluchači budou vypravěči skákat do řeči, vstupovat do děje atd.).
* synkretičnost (spojuje různé žánry, nedodržuje pravidla)
 
== Součásti ÚLS ==
* dětský folklor – říkadla, rozpočitadla, dětské hry a obřady;
* psaný folklor – nápisy či verše na domech, džbánech, kraslicích, šátcích apod.
 
==příklady literárních žánrů v rámci ULS==
Epika
* pohádka dělí se na akademickou (v syrovém stavu),klasickou ( upravená, klasické charakteristické rysy) a moderní (nedodržuje pravidla; O. Wilde, H. Ch. Andersen, J. Wolker)
Klasická pohádka
-vymyšlený příběh
-střet dobrá a zla
-dobro vítězí (šťastný konec)
- kouzelné předměty (koberec, hůlka, ...)
- kouzelné postavy (víla, vodník, aj.)
- magická čísla 3, 7, 9, 12
- často ponaučení
- úvodní a zakončovací formule (Bylo nebylo..., Za sedmero horami..., a žily šťastně až do smrti)
- není místní a časové určení
* pověst spojuje fantazijní prvky s reálnými
1. místní (O Daliborce)
2. historické (Dívčí válka)
3. o výjimečných lidech (O Bivojovi)
4. heraldické (o vzniku erbů a znaků)
5. démonické (O dvou bezhlavých z Nerudovy ulice)
Lyrika
* píseň - spojení textu s melodií
- pravidelná a rytmická stavba
- refrén
- dělí se na píseň pracovní, duchovní, vlasteneckou, milostnou a další
- může být jak epická tak i lyrickoepická
* ukolébavka
* koleda
Lyrikoepika
* balada=literární žánr, který zachycuje stavy i děj, má tragický konec
Drama
* loutkové divadlo (Matěj Kopecký)
* lidová hra se zpěvy (nápodoba klasického divadla)
 
 
V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především [[František Ladislav Čelakovský]], [[Karel Jaromír Erben]], [[Božena Němcová]], [[Leoš Janáček]] a jiní, na Morava zvláště [[František Sušil]].
2

editace