Ateismus v Česku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Možné příčiny: pochybné odstraněno značka: odstraněna reference |
|||
Řádek 22:
== Možné příčiny ==
Ateismus a bezvěrectví v Česku není důsledkem jen čtyřicetileté vlády komunistického režimu v druhé polovině 20. století. Na českou (ale i evropskou) religiozitu měly vliv především modernizační procesy 19. století ([[průmyslová revoluce]]).
Heslo „Pryč od Říma“ vzniklo původně v roce 1897 a zahájilo masové přestupy Němců i Čechů k evangelickým církvím. Jeho masarykovská verze z počátků první republiky vedla ke vzniku [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], zformované převážně z katolických kněží, kteří svou mateřskou církev opustili. Část bývalých katolických věřících přešla k církvím protestantským, část k církvi husitské a část se stala bezkonfesijními.<ref>http://lidemesta.cz/index.php?id=315</ref>
Po 1. světové válce byl v Praze stržen [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]].
Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 začalo masivní pronásledování církví, které se v polovině padesátých let proměnilo v systematickou, obtížnou šikanu. Církve byly podřízeny státnímu dozoru, církevní činnost podléhala tzv. [[státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti|státnímu souhlasu]]. Část římskokatolických kněží se stala členy kolaborující organizace [[Sdružení katolických duchovních Pacem in terris|Pacem in Terris]]. Ačkoliv vládnoucí ideologie [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] byla otevřeně protináboženská, nemůže toto být jedinou příčinou českého národního odklonu od náboženství vůbec. V jiných komunistických zemích, jako je Polsko, nebo federální republika tehdejšího soustátí, Slovensko, totiž zůstala míra religiozity velmi vysoká.
|