Na samém konci roku [[866]] se věrozvěstové odebrali na cestu do [[Aquileia|Akvileje]], popř. do Konstantinopole, aby vyřídili potřebné úkoly. Na počátku roku [[867]] se cestou asi na půl roku zastavili u knížete Kocela[[Kocel]]a v politicky klidnější Panonii. [[KocelPanonie|Panonii]] . Ten jim přivedl 50 žáků, aby je bratři připravili pro stav duchovní. Slovanští obyvatelé [[Panonie]] přijímali s vděčností křesťanskou misii ve [[staroslověnština|staroslověnštině]], slovanském jazyku]]. Kníže Kocel o této skutečnosti nejednou písemně informoval [[papež]]e Mikuláše I. a vychvaloval úspěšnou christianizaci jeho knížectví prostřednictvím obětavých soluňských sourozenců. A jak bylo v povaze bratrské dvojice, odmítali bohaté dary a místo toho vyjednali propuštění 900 otroků. Těsně po polovině roku [[867]] věrozvěstové pokračovali v další cestě.
