Aulus Gellius: Porovnání verzí

Gelliovo jediné rozsáhlé dílo, které začal psát za „dlouhých attických nocí“ a dokončil patrně v Římě, je určeno jako poučná četba pro jeho děti. Zachycuje pestrou směs nijak neuspořádaných příběhů, anekdot a poučných textů, často přesných citátů ze starších latinských i řeckých autorů s vlastními komentáři. Dílo má dvacet knih, které se kromě osmé knihy téměř úplně zachovaly. Tématem jsou hlavně poměry a události ze starší římské doby ještě před vznikem císařství. Gellius cituje přes 270 autorů, nejčastěji [[Varro]]na, dále je zde zastoupen [[Cato starší]], [[Statius]], [[Suetonius]], [[Plinius starší]], z řeckých hlavně [[Aristotelés]] a [[Plútarchos]], kteří jsou někdy citováni řecky.

Kniha byla a je nenahraditelným zdrojem vědomostí o starší historii, o společnosti, právu a obyčejích starověkých společností. Poměrně věrně obráží i atmosféru římských salonů vzdělaných lidí 2. století, kteří uměli řecky a rádi se tím pochlubili. Četli ji a využívali autoři jako [[Macrobius]], [[Jan ze Salisbury]], [[Erasmus Rotterdamský]], [[Michel de Montaigne]], [[Jan Ámos Komenský]] a všichni badatelé o antické společnosti, kteří zde dnes nacházejí zejména cenné údaje o starověké každodennosti.